Dobrý den, pane Landovský.
SBOHEM!
My jsme ti z Mladé fronty.
Co to je?
Noviny.
Mladá fronta Dnes. To ještě existuje? A na co se chcete ptát?
Nebýt srab a umět se smát - ještě pořád máte tohle krédo?
Kde jste to vzal?
Říkal jste mi to před lety.
Nic takového jsem nikdy neřekl.
Říká se o něm...... že je věčně naštvaný Nadává pořád a hlasitě, mezi sousedy se velké popularitě netěší. Rozhodně ale není zlý. Jeho vyřvávání plné vulgarismů bývalo dřív originální a vtipnou pózou. Dnes už působí smutně, protože Pavel Landovský zestárnul a špatně to snáší. "On by chtěl od doktorů," říká jeho sestra Helena, "aby mu dali prášek, po kterém vyskotačí z postele jako mladík. Bručí, že to nejde, ale sám na sobě pracovat nechce, radši se do těch svých chorob vnořil. Je tak trochu líný - nezajde si dobrovolně na procházku, nepracuje na zahrádce... Náš táta byl stejný, taky hypochondr. Měl špatný žlučník, a kdykoli mu bylo špatně, tak křičel v nemocnici: Manželka mě otrávila konzervou s botulismem!" |
Tak to promiňte.
Hlavně se neomlouvejte! Nebýt srab - prosím. Ale smát se blbostem? Odmítám!
A umíte se ještě smát?
Neumím.
Nejde to, anebo není čemu?
Nebuďte vlezlej. Proč sedí ta vaše fotografka na zemi?
Thao: Je to pohodlný. Jsem ráda, že sedím na trávě a ne v betonový Praze.
A co vám v tom brání sedět na trávě i normálně? Umřela byste hlady, co?
Thao: Ano.
A odkud jste?
Thao: Z Vietnamu.
Jé, Vietnam!
Že vás přerušuju, opravdu nemůžu být vlezlej?
Nikdy! Támhle na trávě buď leží hovno, anebo hnízdo... Odkud že přesně jste?
Thao: Z Hanoje. Vy jste tam byl?
Myslím, že jo. Byl jsem v Kambodži a odtamtud jsme jezdili na jihovietnamské ostrovy. To byla Hanoj?
Thao: Já jsem - bohužel - ze severu.
Ze severu. A co tady děláte?
Thao: Studovala jsem žurnalistiku a pak už jsem tady zůstala.
Váš manžel je kdo?
Thao: Přítel je Čech.
To je dost průser, ne?
Thao: Já nevím.
Můžu vám do toho vstoupit?
Zkuste to.
Tak proč se nesmějete?
Co je vám po tom? Mám strašně blbou náladu, jelikož se zhroutilo všechno, v co jsem ještě ve zbytku svého vlastenectví věřil.
Nemůžete být konkrétnější?
To nemůžu - já jsem u toho nebyl.
Aspoň naznačte...
My nesmíme ani naznačovat, jak by řekl Svěrák.
Týká se to politiky?
Co to je?
Správa věcí veřejných.
Jó? To jsem taky kdysi četl. Ale pak se ta správa věcí veřejných projevila v praxi jako totální podvod.
A kdy se takhle projevila?
DO PRDELE!!! V průběhu posledních dvaceti let! Já to tušil předem, akorát jsem se choval korektně - v domnění, že to pro mě nebude mít smrtící důsledky.
Co se stalo?
No vy se to nedozvíte... To je vedro... Vy si to nahráváte, že jo? To si nic nepamatujete?
Nepamatuju.
A co tady děláte?
"Žádnej účes nikdy nic nespasil," sděluje herec sestře.
S diktafonem mozek nepotřebuju.
TAKŽE VY JSTE JEŠTĚ K TOMU DRZEJ!!!
Nejsem, jenom odpovídám na otázku.
Od toho tady nejste vy, ale já.
Když se někdo zeptá, odpovím. Tak mě vychovali.
Kdo vás vychovával?
Normálně, matka.
Matka. A otec ne?
Otec zemřel.
A na co zemřel?
Bouračka.
Co dělá maminka?
Novinářku.
Takže koloběh se uzavírá. Ptejte se dál.
Já pořád nepochopil, proč má pro vás politika smrtící důsledky.
Protože mi bude pětasedmdesát roků a neexistuje síla, která by mě začala léčit. Já jsem se předminulý týden rozhodl, že jelikož mám dvě občanství, tak přejedu hranice do Rakouska, což mi umožnila moje dcera, Betynka, která je teď samozřejmě zalezlá s kamarádkama vzadu na zahradě, a přitom je nemocná, s ebolií nebo s čím...
... já ji viděl - a mám pocit, že jí je celkem dobře.
V to nedoufej. Jen v pláč a skřípění zubů!
Dobře, jenom to chci pochopit. Dcera vás tedy odvezla do Rakouska. Do nemocnice?
K lékaři, který byl Rumun. Mluvili jsme spolu asi patnáct minut, já na něj německy, on na mě rumunsky - kde jinde by mohl bejt rumunskej doktor než v Rakousku? Všude jinde by ho vyhodili!
A co vám řekl?
Začínaly zrovna svátky, tak řekl, že mě vyšetří až za čtyři dny, ale ať tam zůstanu, pokud zaplatím 250 eur denně. Čili mi došlo, že je to z bláta do louže, že se doba změnila a že na to nemám.
Peníze? Anebo sílu?
ŽE NA TO NEMÁM!!! Situace je taková, že jsem se od své dcery Beatrice nechal odvézt okamžitě zpátky a na všechno jsem zapomněl.
PRAVÁ RUKA FUNGUJE
Co přesně vám je?
To bych taky rád věděl - nechodím, motám se a furt sem lezou nějaký lidi, kteří chtějí vědět proč. Další otázku.
Posloucháte rady doktorů?
Za poslední rok jsem ještě nepotkal doktora, který by mi smysluplně uměl poradit. Posílají si mě od jednoho ke druhému.
A když vám třeba řeknou, ať chodíte na procházky, poslechnete?
Jak se můžu procházet, když nechodím?
Vždyť trošku chodíte.
CHCETE SMLOUVAT?! Než jsem odjel na tu rakouskou anabázi s Betynkou, která vedle leží s nějakou úplavicí nebo s E. coli, s Eboli, bolí, nebolí, tak to ještě šlo, ale teď už jsem úplně v prdeli.
Ta cesta vás zničila?
Jo. Byl jsem na cestách delší dobu, protože moje dcera je trošku blázen a chtěla vidět kostely.
Z natáčení filmu Nestyda: Jiří Macháček, Jan Hřebejk a Pavel Landovský na place Praha (leden 2008)
V tom Rakousku?
Rakousko je poměrně velký - vy jste si toho nevšiml.
Ale všiml, táhne se skoro až do Brixenu.
Jakpak se ti Brixen líbí? Neškareď se tak... To je Karel Havlíček Borovský, ale Brixen je přece jenom trošku dál, já se dostal jen do Vídně, kde mi nějakej blb sdělil, že budou svátky, ale že můžu zůstat a platit 250 eur denně.
Už v tom mám celkem jasno - do Rakouska jste jel zbytečně, zdraví se vám ještě zhoršilo.
Ano. A tak jsem se nechal vrátit na území Čech, kde mě dcera zavezla do míst, kde jsem dřív bydlel. Jevišovice nad Jevišovkou - ale tam jsem se zas houby dozvěděl.
O čem?
Vůbec. Tam akorát zůstala stará paní, která mi sdělila, že ten barák, co tam je, je pořád můj. Rakušan, který tam bydlel, ho nedokázal přepsat. No dobrý - tak řeknu synovi, advokátovi, aby se na to podíval, a kdyžtak dům prodám.
Aspoň nějaká dobrá zpráva.
Tohle je dobrá zpráva? Vy jste advokát?
Novinář.
Vy byste se krásně mlátil! JÁ BYCH VÁM JI TAK RÁD NATÁHNUL! Pravá ruka mi ještě funguje, levá už ne. Artróza.
Kde to je, ta Jevišovka? Já tam nikdy nebyl.
A kde jste byl?
Třeba v Kuchařovicích, v Pekingu...
Hm. To já byl po celým světě a stejně je mi to hovno platný.
Nevěřím. Rozhodně jste něco poznal, nevidíte svět černobíle...
Ale dejte pokoj... Hanoj, nechcete se svlíknout do naha a slunit se?
Thao: Zatím ne.
V pěti číslech 0 - Jeho herecké vzdělání je nulové, přesto patří k nejoriginálnějším českým hercům. 75 - Kulaté narozeniny oslaví 11. září. 1978 - Po podpisu Charty byl v rámci akce Asanace donucen opustit republiku. 18 - Tolik let hrál úspěšně ve vídeňském Burgtheatru. 7 - Tolik má podle všeho dětí. Bydlí v Kytíně, kde se mu příbuzní snaží pomáhat. |
Nechápu zase už vůbec nic.
Protože dáváte úplně blbý otázky. Víte vy vůbec, kdo já jsem?
Landovský. Pavel.
To je všecko?
Vím i víc, klidně mě vyzkoušejte.
Já vás nebudu zkoušet, na to tady nejsem.
Váš otec se narodil kousek od Charkova...
... to jste si přečetl.
A jinak si myslím, že jste hodný člověk s maskou mrzouta.
Jo? Tak si to napište. A já vám podepíšu, že to není pravda.
Podle mě hodný jste, před šesti lety jste mi dal kilo kávy. A taky jste tenkrát říkal, že jsem charismatickej kokot.
Že jste charismatickej kokot? To charismatickej beru zpátky.
VŠICHNI BLÁBOLÍ NESMYSLY
Říkáte, že se poslední dobou motáte. Pijete alkohol?
Ježiš, já bych si dal paňáka. Nemáte?
Přivezl jsem víno.
Mám v ložnici načatou lahev. Jděte dovnitř a máte ji tam přímo proti ksichtu.
To vás doktoři nenutí, abyste přestal pít?
Já pít nesmím. Ale když už mě otravujou takoví lidi, jako jste vy, tak se trochu vína napiju, abych přišel na jiný myšlenky.
Pane Landovský, jestli vás otravuju, tak to hned teď ukončeme.
Tak vy mi budete vyhrožovat!
Já jenom nechápu, proč každému nadáváte, když jste v jádru hodnej chlap.
Kdo vám řekl, že jsem hodnej? JÁ NEMÁM RÁD BLBÝ OTÁZKY A JDU PŘES NĚ DÁL!!! Další!
Neškodíte sám sobě, když na každého řvete? Vždyť s vámi pak někteří režiséři nechtějí pracovat...
To je báječný, že se mnou nikdo nechce pracovat. Protože se mnou většinou stejně nikdo nepracuje, každý jenom blábolí nesmysly, vyzvídá a nic z toho nemá jedinou souvislost s tím, co jsem celý život dělal. Já myslím, že jsem nebyl taková nula, abych si to zasloužil.
Na projekci snímku Johna Malkoviche přišel i herec Pavel Landovský.
Nerozumím.
Mám něco za sebou, ne? Ale vy to asi nevíte, když jste zatím slovem nezavadil o můj skutečnej život.
Vy byste mi chtěl vyprávět o svých hrdinských skutcích?
Co jste to řekl za nesmysl? Vždyť jste mi nepoložil jedinou otázku k věci. A mně je sedmdesát pět roků.
Bude. V září.
TŘEBA NEBUDE!!! Když mě budete takhle srát, zemřu vzteky.
Dokázal byste zahrát hodného dědečka aspoň ve filmu?
Neplácejte nesmysly. JÁ NEVÍM!!! Uměl byste zahrát někoho, komu roste z prdele strom? Stejnej nesmysl jste teď řekl vy!
MY VÍME, O CO JDE
Když jste byl teď koncem června v nemocnici, prý vás tam navštívil Karel Schwarzenberg...
... co je vám po tom?
Jenom mě to zaujalo. Bavili jste se o politice?
Ne. Je to kamarád z Rakouska, který mě přišel navštívit, protože nemocní se mají navštěvovat.
Vy jste mu neřekl, co si myslíte o současné vládě?
Ne. Nejsem vládní zmocněnec. Ale Karel Schwarzenberg mě nezklamal. On ne.
A zbytek vlády?
To není vláda - to je sehraná parta, před kterou není úniku. Řeší problémy, které jsou vyřešené, a když problémy nejsou, tak si je vymyslej.
Třeba penzijní nebo zdravotnické reformy jsou podle vás co - vyřešené problémy?
TO JSTE ŘEKL VY! HERGOT!!! Teda musím vám říct, že máte chování do maštale...
Přišel vás do špitálu navštívit i Havel?
Ne, ten je prej na tom teď ještě hůř než já. Všichni jsou na tom nějak špatně.
Kdo ještě?
Copak jsem udavač?
Pokud se dožijete těch pětasedmdesátin, vyrazíte si s Havlem aspoň na chvíli někam do hospody? Na oslavu, jako za mlada?
Proč?! Tak si s ním popovídám tady na zápraží! Nemusím chodit po hospodách, kde jsou vlezlí číšníci, kteří stejně chtějí jen drbat.
Myslíte, že si s Havlem někdy na to zápraží sednete?
Ne. On taky není moc pohyblivej. Naposledy jsem ho viděl, když byla premiéra Odcházení.
Proč na ten film nechodili skoro žádní diváci?
Protože lidi nevědí, o co jde. Kde by se to taky dozvěděli?
O Odcházení se psalo jako o žádném jiném filmu.
Ale to neznamená, že diváci vědí, oč jde. Ví to pár lidí... Před měsícem mi volal Forman, že na mě čeká ve Vršovicích a že si Odcházení promítneme. Potom jako vždycky buzeroval, kde jsem, jestli už jedu...
... vy se od někoho necháte buzerovat?
Co jste to plácl? Prostě jsem jel a on mi volal, kde jsem!
Aha.
Buzeroval. Ale jestli to tam napíšete, tak vás sem pod nějakou záminkou nechám vlákat a dám vám přes držku.
Pavel Landovský při odhalení pamětní desky na jeho rodném domě v Havlíčkově Brodě
Takže tohle se nesmí napsat?
JÁ NEVÍM!!! Buď jste vy novinář, anebo jděte do prdele.
Přerušil jsem vás - jel jste za Formanem do Vršovic.
Tam jsem lezl půl hodiny po schůdcích do střižny, kde nám pustili celý film, a moc se nám líbil; bavili jsme se. Protože víme, oč jde.
A o co jde?
To chceš, abych ti to vysvětloval?! MY VÍME, O CO JDE!!! Nestačí?!
Radši stačí.
V tom filmu byla spousta nápovědí na celý můj život, na život mých přátel, včetně Formana...
Nápovědí? Nemyslíte narážky?
Žádné narážky. Nápovědi.
Aha. Já si dám trochu vody.
Pokud možno s otrušíkem si ji dejte... Hanoj, zatancuj mi! (Thao se skromně usměje, tančit však nezačíná.)
Byla role kočího v Odcházení tou poslední ve vašem životě?
Blbější otázku nemáte? Role jsou role papíru.
Tak říkejme slovo úloha. Čeká vás nějaká další úloha?
Já nic nechystám.
A někdo s vámi něco chystá?
Ale jo. Byl tady za mnou Honza Kačer a byl to jedinej příjemnej rozhovor za poslední měsíce. Na něčem jsme se dohodli; a na čem, to vám neřeknu.
Byl byste ještě schopný chodit po place, nebo to už nohy nezvládnou?
To nevím, zkusil bych to... Co ze mě lámete takový novinářský sračky?! MÁM VÁM JI ŠVIHNOUT?! Když to půjde, tak to půjde, když nepůjde, nepůjde... Ale teď už bych si lehl. Trošku se natáhl, protože mě bolej záda.
Tak si jděte lehnout.
Můžu?
Určitě.
Ty ji dostaneš!
Co vy teď vlastně celé dny děláte?
Hrozně rád odpočívám - a myslím, že se mi to stane osudovým... Hele, já si opravdu musím lehnout. Hoď přese mě, prosím tě, tu deku...
