Nepatříte mezi zpěváky, kteří pravidelně koncertují. Od vašeho posledního turné Vltava Tour uběhly bezmála tři roky, nyní odehrajete pouze dva velké koncerty. Z čeho pramení vaše nechuť častěji koncertovat?
Neřekl bych, že je to přímo nechuť, jen bych to obrátil: koncertuji tak akorát na to, abych měl na koncert vždycky chuť, abych ho zkrátka nebral jen jako práci. Na Vltava tour mi vlilo krev do žil, jak mě fanoušci přijali, myslím si, že další koncerty po třech letech jsou správně načasované.
Koncertujete ve velkých halách. Neláká vás zakusit příště intimní atmosféru rockových klubů?
Vzhledem k tomu, že nejsem typickým interpretem, mě kluby opravdu nelákají.
Proč jste svým dvěma letošním koncertům dal tak sugestivní název Bouře 2005?
Písně, které na nich zahrajeme, jsou taky sugestivní, hudba je místy velmi tvrdá. Proto mi přijde trefné přirovnání k bouři. Nebe je bez mráčku, najednou se stáhnou mraky, udeří hrom… a zase svítí sluníčko. Jde o to se vybouřit.
Na co se vaši fanoušci mohou na koncertech těšit?
Na to, co umím. Moc toho zase neumím, ale určitě budu na pódiu stát sám za sebe. To je v tuto chvíli to jediné, co můžu slíbit.
Jaké písně se dostanou na playlist?
Zaměřím se hlavně na písničky, které nezazněly na Vltava tour, i když samozřejmě některé zopakujeme. Nicméně většina písní bude jiných než na minulém turné. Dostane se na písničky z mého posledního alba Neofolk i na věci ze starších desek.
Pozměníte písně z Neofolku?
Budeme se snažit je přiostřit. Ne všechny, ale většinu. Na druhou stranu taková písnička Táta snad už ani přiostřit nejde…
Připravujete si dopředu slovo mezi písničkami?
Nechám to na improvizaci. Myslím si, že velké proslovy na rockový koncert nepatří. Spolehnu se na to, co mě momentálně napadne.
Na tiskové konferenci k Bouři 2005 jste naznačil, že se možná jedná o vaše úplně poslední koncerty. Z jakého důvodu chcete udělat za koncertováním tečku?
Už tomu tak naštěstí není. V době, kdy jsme udělali tiskovou konferenci, jsem měl nález na hlasivkách. Vypadalo to na závažné onemocnění hlasivek, hrozil mi náročný zásah, který by mi mohl znemožnit pokračovat v dráze interpreta. Nicméně poté, co jsem přestal kouřit a začal jsem dodržovat určitou hlasovou hygienu, se nález zmenšuje a operace pravděpodobně nebude nutná.
Právě jste dotočil album písní ze svého muzikálového dramatu Tajemství. Od jeho premiéry v Divadle Kalich uběhlo pět měsíců. Jak se s takovým odstupem na Tajemství díváte? Jste spokojený s ohlasy?
Musím říct, že jsem dokonce velice spokojen. Divák musí s Tajemstvím souznít. To máte stejné jako s ostrým jídlem. Ne všichni ho mají rádi, některé pálí tak, až jim je to nepříjemné, ale vedle nich je tu pořád celá řada lidí, kteří si ostřejší dají rádi. A mě těší, že Tajemství padlo u mnoha lidí na úrodnou půdu.
