Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kýče se nebojím, tvrdí malíř Pavel Brázda

  9:38aktualizováno  9:38
Světlé i stinné stránky lidské duše či absurdní setkání člověka s roboty – to jsou časté náměty surrealisticky laděných obrazů undergroundového malíře Pavla Brázdy (1926). Pod názvem Ukázka z lidské komedie hostí do 7. března pražská Galerie 5. patro obrazy z posledních let, jež vytvořil pomocí počítače.

Pavel Brázda - Nad mrtvou dívkou (2008) - Praha, Galerie 5. patro | foto: REPRO: Galerie 5. patro

Pavel Brázda - Boty, v kterých kráčela historie (2008)Pavel Brázda pochází ze slavné rodiny, je příbuzný s Josefem Palivcem i bratry Čapkovými. Během čtyřiceti předlistopadových let až na výjimky nemohl vystavovat. Jako správný disident prožil deset let v koksové kotelně, kde se s předním lingvistou Petrem Fideliem podílel na vzniku samizdatového časopisu Kritický sborník.

Outsider českého umění

Brázdova výtvarná tvorba se rozvíjela od konce padesátých let v izolaci a jeho rukopis se vymykal jak akademickému, tak avantgardnímu projevu. Z podzemí na světlo vystoupil až v roce 1992 výstavou v pražských Ženských domovech.

Od té doby jeho význam stvrdila výstava na půdě Národní galerie, státní cena, kterou získal loni, mohutná monografie (Argo), či publikace Obluda čeká, obluda má čas (Respekt).

Pavel Brázda - Slavnostní loď-labuť (2008)

Role outsidera se vitální dvaaosmdesátiletý malíř přesto nevzdává. "Rád zůstávám na okraji umělecké scény. Nepotřebuji být v hlavním proudu, vystavovat na oficiálních místech. Více mi vyhovují prostory bývalých továren či komorní galerie," říká Brázda, který od osmdesátých let tíhne ke komiksovému vyprávění lidských příběhů.

Prostřednictvím výtvarné zkratky, kterou přinesl americký pop-art, a stripového způsobu vyprávění komiksu, Brázda též osobitým způsobem navazuje na civilizační témata městské periferie Skupiny 42. "Vytvářím takový velkoměstský folklor v celé pestrosti města," říká.

Pavel Brázda - Lákání smrtky (2009)Pavel Brázda - Génius odchází (2008)

Brázda město přirovnává k živému organismu. "Ve městech jsou faunou auta, tramvaje či metra, jejich florou jsou reklamy přepychového západního světa, ve kterém dnes už také žijeme," míní.

Barevnost západního světa staví do kontrastu se socialistickou šedí bývalého Československa. "Když člověk tenkrát vyjel za hranice do Paříže či New Yorku, připadal si jako ve snu," vzpomíná.

Tři originály

Výrazná barevnost doprovází Brázdovu tvorbu i v posledních letech. Svou nesladěností barev se zlehka dotýká i kýče. "Nebojím se pokleslosti. Záměrně využívám silných barevných kontrastů, snažím se zachytit současnou barevnost světa," vysvětluje malíř.

Pavel Brázda - Obezřelá procházka noční přírodou (2009)

Svá díla Brázda od roku 2007 technicky zdokonaluje pomocí počítače. Kresbu fixem nejprve naskenuje, v počítačovém programu upraví barvy a nechá vytisknout na plátno. Ta jsou k nerozeznání od akrylových maleb a v Galerii 5. patro zdobí stěny od podlahy až ke stropu.
"S pomocí počítačové techniky je obraz ještě dokonalejší. Dovolí mi rozvinout barevnost radikálněji než předtím," pochvaluje si novou počítačovou techniku umělec.

Od každého obrazu dělá Brázda tři originály. Aby mohly být stále vidět, i když se nějaký "ztratí" v soukromé sbírce. "Naplňuje to můj dávný ideál, aby obrazy byly přístupné daleko širšímu okruhu lidí, než jsou zámožní sběratelé," říká umělec.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Jan Koblasa vystavuje na Pražském hradě.
Zemřel sochař Jan Koblasa, po emigraci uznávaný i v zahraničí

Ve věku 84 let zemřel minulý týden český sochař, malíř, grafik a autor mnoha filozofických esejů Jan Koblasa. Jeho úmrtí s odvoláním na rodinu potvrdil...  celý článek

Z výstavy Zuzany Mináčové Jak to bylo za komunismu
OBRAZEM: Za mír a socialismus. Snímky připomínají, jak to bylo za komunismu

Očima fotografky Zuzany Mináčové diváci nejčastěji spatřují světové filmové hvězdy, mj. Roberta de Nira, Michaela Douglase nebo Sharon Stone. Téma výstavy Jak...  celý článek

Krištof Kintera, We All Want to Be Cleaned, 2017
OBRAZEM: Rudolfinum slaví stou výstavu. Otevírá ji Krištof Kintera

Krištof Kintera se veřejnosti vepsal do paměti pomníkem věnovaným sebevrahům pod Nuselským mostem. Nyní výrazný český umělec otevírá svým dílem jubilejní stou...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.