Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

KW skládá v Ostravě z fragmentů abstraktní příběh

  9:12aktualizováno  9:12
- Akademický malíř Igor Korpaczewski, uměleckým jménem KW, asistent profesora Jiřího Sopka na pražské akademii, je znám především jako autor "udělaných" a velmi malířských portrétů a figur, v nichž byl příběh vždy jen naznačen exaltovaným gestem či postojem. Autorova tendence překročit plochu klasického plátna k širší reflexi současné sociální a mediální tématiky našla svůj výraz v sérii nazvané Plastic meets clasic.

KW konfrontuje klasickou malbu s materiály, jako jsou polystyrén, fólie, igelit, plastické hmoty, reflexní nátěry atp. Nejde mu o modernistický šok či banální napětí generované nesouvislostí materiálu. V podstatě se mu jedná o romantickou projekci jímavého obrazu na nesourodý materiální i psychologický povrch, který současná fragmentovaná společenská realita nabízí. Podobně přistupuje i k příběhu, který již nevidí jako lineární ani paralelní, ale roztříštěný a působící jen na bolestných hranách střepů.
Konceptuální výstava v ostravském antikvariátu a galerii Černý pavouk je postavena na jednoduchém romantickém příběhu. Dívka Vera poznává příběh svého otce, kapitána, který kdysi zmizel při katastrofě lodi Stella Maris. Vyplavené fragmenty, jež výstavu tvoří, vypovídají o otcově osudové milence a tajných životních peripetiích. Barel se stříkačkami a jehlami odhaluje jeho tajnou neřest, další klípky nalezené tu a onde rozkrývají cosi, co se snad stalo nestalo a co potvrzuje i nepotvrzuje Veřino přesvědčení, že otec vlastně nezahynul, ale kdesi se vynořil. Na posledním obraze tedy vystupuje jako krásný muž s perlou v ústech v čase, který už neexistuje, jak přikazuje starý ciferník hodin bez ručiček s nápisem "time is not".
Tak lze číst příběh, který KW vystavil na stěnách klubu a propojil černou lepicí páskou s rukou psaným textem. Jednotlivé fragmenty však působí i vlastní silou nezávislou na příběhu. Obraz dívky Very, obraz mrtvé milenky na dně moře a velkoplošný obraz kapitána s perlou v ústech působí jako naprosto autonomní obrazy. Podobně objekty: podivná skříňka, do níž lze nahlédnout štěrbinou a uvidět figuru plující prostorem - je to kapitán unikající z potápějící se lodi, je to kosmonaut v prostoru, je to embryo v plodové vodě? Všechno platí. Nalezený "nůž ve vodě" je stejně dobře ztraceným nožem kapitánovým jako evokací slavného filmu. Relikty vyplavené mořem mohou být zapojeny i do jiných příběhů nebo být jen takovými hezkými věcičkami.
Příběh je autorovi médiem dekonstrukce, v níž fragmenty mohou vstupovat do jakýchkoli souvislostí bez ohledu na své původní určení. Cokoliv se může přiřadit k čemukoliv v hrozném amorfním chaosu. Tyto teorie probudily k životu mnoho trhačů, kteří jaksi klipově a bezohledně rozkládají přírodní i historické útvary napříč přirozenými švy s jedinou vidinou efektu a kuriozity. KW naopak patří k těm nemnoha pozitivním tvůrcům, kteří přicházejí na to, že nesourodé trosky a doslova amputované kusy se mohou skládat v příběh, či spíše v abstraktní koncept příběhu, jehož patos může společně s dívkou Verou obsadit vlastně každé drama lidské existence hledající své východisko a smysl.

KW: Plastic meets clasic. Galerie a antikvariát Černý pavouk, Ostrava. Výstava se koná do 3. ledna.
Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrátor a karikaturista Vladimír Renčín (1941 - 2017) je autorem tisícovek...
OBRAZEM: 50 vtipů Vladimíra Renčína. Zavzpomínejte na karikaturistu

Kreslíř Vladimír Renčín, který ve věku 75 let zemřel, přispíval svými kreslenými vtipy roky také do deníku MF DNES. Přinášíme z archivu padesát jeho oblíbených...  celý článek

Z výstavy Zuzany Mináčové Jak to bylo za komunismu
OBRAZEM: Za mír a socialismus. Snímky připomínají, jak to bylo za komunismu

Očima fotografky Zuzany Mináčové diváci nejčastěji spatřují světové filmové hvězdy, mj. Roberta de Nira, Michaela Douglase nebo Sharon Stone. Téma výstavy Jak...  celý článek

Skica, která by mohla být předlohou Mony Lisy od Leonarda Da Vinci.
Leonardo Da Vinci možná Monu Lisu původně nakreslil bez oblečení

Italský malíř Leonardo da Vinci si možná Monu Lisu, patrně nejslavnější portrét všech dob, nejdřív načrtl uhlem jako nahou ženu. Experti v pařížském muzeu...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.