Kverulant Jaroslav Hutka si vydává desky sám

Na politický nátlak opustil v 70. letech Československo a žil v Nizozemsku. Po pádu komunismu se vrátil, poměry v nově vzniklé demokracii je však rozčarován. Sám si vypaluje cédéčka s vlastními písněmi, sám si k nim kreslí obaly a sám je také prodává. Písničkář, který popularizuje moravské lidové písně, autor fejetonů a textař Jaroslav Hutka oslaví v neděli 55. narozeniny.

Z někdejšího Československa Hutka odešel v říjnu 1978 kvůli psychickému i fyzickému nátlaku, jímž se StB snažila donutit signatáře Charty 77 k vystěhování.

Dostal oficiální pozvání od holandské vlády a zakotvil v Nizozemsku. "Představoval jsem si, že budu pokračovat v tom, co jsem dělal tady. S tím rozdílem, že přestane trápení s policií. Netušil jsem, že narazím na cenzuru jak v krajanských listech, tak ve Svobodné Evropě. Seškrtávali mi věty nebo pasáže, ve kterých jsem nějak kritizoval tamní společnost, hlavně emigrantskou," líčí Hutka své rozčarování.

V emigraci začal psát písničky v angličtině i holandštině, ale pak se vrátil k češtině. Psal knížky a vydal několik písničkových desek. Život v cizině však jeho původní představy nenaplnil. "Život v evropské emigraci mi připadal smutnej. Pořád jsem se cítil cizincem," vzpomíná.

Návrat však pro něj nebyl snadný. "Jsem navrátilec, který měl to výjimečné štěstí, že o mě lidi doma stáli a vítali mě, ale stejně mi to trvalo mnoho let, než jsem si zase zvykl, a není už možné zvyknout si úplně," tvrdí.

Po pádu komunismu byl Hutka jedním z prvních, kdo přijeli politické změny podpořit. Postupem času se však z něho stal tvrdý kritik české politiky. "Čeští politici jsou se vším pozadu! Možná jen politikaří a fakticky politiku ani dělat nechtějí. Česká společnost na tom naštěstí není tak mizerně jako česká politika," míní Hutka, kterému se proto ani nechce chodit k volbám.

Červnových parlamentních voleb se však přece jen asi zúčastní, a to dokonce jako kandidát nově vzniklé recesistické Balbínovy poetické strany.

Nejen politika přináší Hutkovi rozčarování: "Po návratu z emigrace jsem s překvapením zjistil, že jsem sice jakoby slavný, ale nikdo mi nechtěl vydat písničky. Ti noví manažeři odchovaní starým režimem se mnou nechtěli, a stále nechtějí mít nic společného. Z chamtivého komunismu se dostali do chamtivého kapitalismu... Tak jsem si to všechno nakonec začal vydávat sám." Tak vznikla jeho edice Samopal, v jejímž rámci vydává všechny své písničky.

Jaroslav Hutka se narodil 21. dubna 1947 v Olomouci. Studoval na Uměleckoprůmyslové škole v Praze. Koncem šedesátých let se stal součástí nastupující "beatnické generace". Před odchodem do emigrace vystupoval po celé republice a měl mnoho příznivců, kteří mu organizovali koncerty i mimo oficiální sféru.

Zakladatel a člen folkového sdružení Šafrán a signatář Charty 77 je potřetí ženatý; má jednoho syna a dvě dcery. Ačkoli v dubnu 1997 chtěl ukončit koncertní činnost, v lednu 1999 se opět vrátil na pódia.

Jaroslav Hutka.

Jaroslav Hutka.

Jaroslav Hutka.