Evidence movitých kulturních památek je nepřehledná. Poukazují na to i další galeristé. Pro ně i pro obchodníky s uměním je přitom tento aspekt uměleckého díla podstatný.
O stanovisko požádal Vladimír Lekeš, jednatel společnosti, která obraz dražila, už v lednu, dlouho před dražbou.
"Dle našich záznamů a dle Seznamu kulturních památek ČR není samostatně prohlášenou kulturní památkou ani jeden z Vámi uvedených předmětů," stojí ve vyjádření Národního památkového ústavu, který evidenci kulturních památek vede.
Tvar modré a Waldesova sbírkaTvar modré vznikl v roce 1913. Jeho majiteli Jindřichu Waldesovi jej v roce 1939 zabavili nacisté, později se dostal do Národní galerie v Praze. Ta jej v roce 1996 vrátila v restituci dědicům, kteří žijí v USA. Část Waldesovy sbírky český stát prohlásil kulturní památkou - bylo to například sedm děl Kupky, která v roce 1999 za 100 milionů stát koupil pro NG. Obraz Tvar modré patří mezi nejcennější díla Waldesovy sbírky, která stát nevykoupil. |
Úředníci dodali, že některé z předmětů mohou být zahrnuty do Waldesovy sbírky, "ale ani tak není nikde zmínka, že by byla tato sbírka, ačkoliv byla navržena, prohlášena kulturní památkou". Odpověď Lekešovi tehdy poskytla pracovnice z odboru Integrovaný systém ochrany movitého kulturního dědictví NPÚ.
Ve čtvrtek ale mluvčí NPÚ Zdeňka Kalová uvedla, že obraz je v současné době v evidenci jako movitá kulturní památka.
"Osvědčení o tom, zda dílo je, či není památkou, vydává pouze Ústřední seznam kulturních památek, pouze jím vydaný dokument platí jako potvrzení," komentovala rozpor mluvčí ministerstva kultury Markéta Ševčíková.
V seznamu je také možno zjistit, že zástupce aukční síně už v roce 2005 žádal o vyjmutí díla ze seznamu památek.
Galerie se před dražbou spolehla na lednové vyjádření NPÚ a počítala, že v případě prodeje obrazu zahraničnímu zájemci požádá o vývozní povolení, což ze zákona musí téměř u všech uměleckých děl.
"Budeme požadovat vývozní povolení z mnoha důvodů – stát vlastní dostatečný počet kvalitních děl v Národní galerii, předkupní právo stát neuplatnil, jedná se o soukromý majetek a zanedbatelná není ani popularizace díla Františka Kupky v zahraničí, neboť majitel uvažuje obraz umístit v prestižní veřejné galerii," řekl Lekeš.
Stát prohlašováním děl za památky omezuje trh s uměním. Podle galeristů se prohlašování ale děje často jen účelově – úředníci se dílem začnou zabývat až ve chvíli, kdy se dozvědí, že se bude prodávat. Návrh na prohlášení díla kulturní památkou může podat kdokoli, ministerští úředníci mohou řízení zahájit i z vlastního podnětu.
