Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kupka, Filla... České obrazy trhají rekordy

  1:00aktualizováno  1:00
Filla, Zrzavý, Procházka, Štyrský, Čapek a v čele Kupka. To jsou ti, kteří v posledním roce zvedli český trh s uměním do mnohamilionových výšin.

František Kupka - Abstraktní kompozice (1925–1930) | foto: 1. Art Consulting Brno-Praha

Prosíme fotografy, aby zachovali soukromí našich klientů. Doma manželkám třeba řekli, že jdou na ryby, a teď tu místo toho budou utrácet miliony, nabádá dražitel před zahájením aukce.

Je pravda, že na lov umění se v poslední době vypravuje stále více "rybářů". Už od loňska se hovoří o neobyčejném boomu na trhu s uměním - světovém i tuzemském. A i když v zahraničí padají za umělecké skvosty částky několikanásobně vyšší, český trh zažívá na své poměry úctyhodnou vlnu rekordů.

SEZNAMTE SE
Deset nejdražších obrazů českých aukcí

V Česku se daří ekonomice, lidé bohatnou, objevuje se mezi nimi řada nových zájemců o umění nebo alespoň o zajímavé uložení finančních prostředků a formuje se tak nová generace kupců. Na zvýšenou poptávku úměrně reaguje i nabídka. Na trh se dostávají i díla významných autorů, s jejichž prodejem majitelé čekali na správnou příležitost. A za kvalitu se pak platí.

"Kupující mají obdobně jako v ostatních vyspělých zemích zájem především o avantgardní a zlomové projekty první a potom druhé poloviny dvacátého století. Ty, které přinesly nové podněty do výtvarného umění," říká Jiří Rybář, jednatel aukční společnosti 1. Art Consulting Brno-Praha.

"Lákají i mistři druhé poloviny devatenáctého století a další solitéři starého umění, jejichž cenové nárůsty nejsou sice tak markantní, ale může přijít jiná nálada ve společnosti a budeme koukat," podotýká.

První. Ale na jak dlouho?
Dlouhou dobu ovládal žebříček nejdražších uměleckých děl v Česku obraz Emila Filly Zlaté rybičky u okna. V roce 2000 se jeho cena vyhoupla na tehdy neuvěřitelných 7,3 milionu korun. Za poslední rok jej však překonala čtyři díla.

Začátkem loňského dubna se na vrcholu tržní hitparády ocitl obraz ruského klasika Ivana Šiškina Před zrcadlem. Jen o jedenadvacet dní později ho přeskočil Cirkus Simonette Jindřicha Štyrského. Uběhlo pět měsíců a přibyl další rekord - Koupel nohou Josefa Čapka byla vydražena za 9,3 milionu.

Tato cena, stejně jako ostatní běžně uváděné v médiích, byla však pouze příklepová, takzvaná "hammer prize". K ní se přičítá aukční přirážka, pohybující se podle jednotlivých aukčních domů zhruba mezi 15-20 procenty včetně DPH. V případě Čapka sběratel zaplatil "buyer’s prize" 10,8 milionu a obraz tím pokořil magickou desetimilionovou hranici. Ale opět ne na dlouho.

Před dvěma týdny padl nový rekord, když Kupkova Abstraktní kompozice dosáhla na aukci sumy 13,4 milionu korun, respektive 15,8 milionu korun. Podle Jiřího Rybáře, jednatele aukční síně, která obraz vydražila, vydrží v čele tak dlouho, dokud se nezjeví mimořádný obraz od stejně nebo více význačného, mezinárodně ceněného autora. K tomuto názoru se přiklání i majitel aukční síně Galerie Art Praha Vladimír Neubert, podle kterého hezkých pár let Kupku z výsluní nikdo nestrhne.

"Ta rekordní cena je tak vysoko, že by muselo jít snad jen o vrcholné dílo Kubišty nebo zásadní dílo jiného velikána - vrcholného Šímu, vrcholného Štyrského - a dále mimořádnou shodu okolností, alespoň dva mimořádně disponované stomilionové milionáře, kteří chtějí za každou cenu obraz získat a jde jim i o prestiž, veliké štěstí, a bůhví co ještě namíchá náhoda," vypočítává Neubert.

To však neznamená, že by teď měly trhu s uměním nastat špatné časy. Naopak. "Češi prokazatelně zbohatli, zámožná vrstva je proti devadesátým létům nesrovnatelně širší, myslím, že jsme na trvalém vzestupu. Asběratelé se kultivují. Nenastane-li nějaká extrémní situace, jako je třeba válka, tenhle vzestup potrvá," dodává Neubert.

Co by však mohlo českému trhu s uměním ještě prospět? "Určitě by se měl otevřít světovému trhu, což souvisí se změnou současných striktních předpisů. Zatím je pro zahraniční investory velmi těžké tady nakupovat," říká Martin Böhm, spolumajitel prestižní rakouské aukční společnosti Dorotheum.

"Jiné země jsou v tomto ohledu mnohem otevřenější - a přitom Česko je na to ekonomicky připravené," podotýká. Postupně k milionům Ač se u nás dá mluvit o tradici sběratelství umění - především v období mezi světovými válkami - historie novodobého obchodu začala až v roce 1990, kdy byly pořádány první profesionální aukce.

I když v některých případech se dalo o profesionalitě mluvit jen v uvozovkách: žádné regule (dnes například pravost děl ověřuje v seriózních aukčních domech řada expertů), převaha nabídky (i kvalitní díla z restitucí) nad poptávkou (chybějí sběratelé, umění nakupují spíše spekulanti).

"Ceny zboží byly tehdy extrémně nízké - nízká byla samozřejmě i kupní síla obyvatelstva. Nabídka výrazně převyšovala poptávku, proto se zboží převážně vyváželo, legálně i nelegálně, nebo starožitnosti nakupovali hlavně cizinci za ceny pro ně velmi výhodné," popisuje ředitelka pražského Dorothea Mária Gálová.

"Trh s uměním překonával všechny dětské nemoci - maření dražeb, zkreslování výsledků a jejich totální netransparentnost, naprostou absenci informací a statistik. Postupně se začala diferencovat klientela co do zájmu a hlavně začalo přibývat českých zákazníků a ubývat zahraničních," dodává.

Mezi těmi českými byl i bývalý generální ředitel Novy Vladimír Železný, který tehdy pořídil svou věhlasnou sbírku z dnešního pohledu doslova za babku. Právě on však sběratelství "zpopularizoval" a brzy se o ně začali zajímat i další lidé při penězích. Druhá polovina devadesátých let už se nesla ve znamení stabilizace, oživení a rozvoje trhu. A koncem tisíciletí se poprvé na aukci prolomila milionová hranice.

Dnes možná některým sběratelům volné miliony nechybějí, ale na "svůj" obraz si musí počkat a pak se o něj poprat. Opravdu kvalitních a vzácných děl na prodej je poskrovnu. A dobrá zpráva pro všechny movité i nemovité? Tvorba čtyř autorů první desítky žebříčku našich "nej" je právě k vidění na pražských výstavách. František Kupka se představuje v Muzeu Kampa. Pražský Dům U kamenného zvonu až do podzimu ovládne Jindřich Štyrský, Jízdárnu Pražského hradu Emil Filla a Valdštejnskou jízdárnu Jan Zrzavý.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Krištof Kintera, We All Want to Be Cleaned, 2017
OBRAZEM: Rudolfinum slaví stou výstavu. Otevírá ji Krištof Kintera

Krištof Kintera se veřejnosti vepsal do paměti pomníkem věnovaným sebevrahům pod Nuselským mostem. Nyní výrazný český umělec otevírá svým dílem jubilejní stou...  celý článek

Obraz Chudý kraj od Maxe Švabinského na výstavě Světlo v obraze v Jízdárně...
VIDEO: Na Pražském hradě jsou k vidění stovky tváří impresionismu

V Jízdárně Pražského hradu začíná v pátek výstava Světlo v obraze, která si dala za cíl zeširoka představit český impresionismus. Kromě stovek děl českých...  celý článek

Fotografie nominované na ceny Czech Press Photo 2017
Prohlédněte si snímky nominované v prestižní soutěži Czech Press Photo

Do letošního ročníku se přihlásilo 482 tvůrců s 7 277 fotografiemi. Mezi snímky, které vybrala mezinárodní porota, jsou i díla našich fotografů Petra Topiče,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.