Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kundera konečně vyšel česky, díky pirátům

  9:32aktualizováno  9:32
Na internetu se objevil nelegální překlad románu Totožnost od Milana Kundery, jehož díla už řadu let nevycházejí česky.

Milan Kundera | foto: archiv

Na internetových stránkách (http://totoznost.blogspot.com) se před čtrnácti dny objevil krátký text s tímto zněním: „Bylo nám líto, že pro nás, kteří nevládneme cizími jazyky, jsou stále některé texty Milana Kundery nedostupné. Pořídili jsme proto překlad knihy Totožnost (L’Identité) do češtiny a na těchto stránkách se o něj s vámi chceme podělit. Vy nám zde, prosím, napište, jak se vám tento nápad a kniha líbí.“

Jako jméno překladatele je pochopitelně uvedena pouze zkratka C. D. B., nicméně překlad si lze vytisknout i ve formátu pdf., takže iluze knihy je téměř dokonalá. K serveru je navíc připojeno i diskusní fórum, z něhož vesměs vyplývají pozitivní reakce čtenářů schvalujících pirátské vydání tohoto předposledního, devět let starého Kunderova románu.

Uhde: K překladu to Kunderu nedonutí
Internetový server s kompletním překladem Totožnosti je zatím dostupný, ačkoliv jde o právně napadnutelnou záležitost. Sám Milan Kundera má navíc ve zvyku pachatele svých nevyžádaných překladů stíhat soudní cestou.

„Milan Kundera určitě podá oznámení na neznámého pachatele, a přestože je trestní oznámení v tomto případě formalita, domnívám se, že jde o správnou věc. Jde totiž o krádež, o pokračování komunistického myšlení, které de facto popírá soukromé vlastnictví,“ domnívá se Milan Uhde, jeden z mála Kunderových přátel, s nimiž v Paříži žijící spisovatel zůstává v kontaktu.

Nevědomost aneb definitivní rozloučení
Uhde zároveň zpochybňuje, že by internetové pirátství přimělo letos sedmasedmdesátiletého spisovatele k tomu, aby své romány do češtiny přeložil. Kundera žijící jedenatřicet let v exilu se s českým kulturním prostředím zřejmě definitivně rozloučil románem Ignorance (Nevědomost, 2003), v němž se po svém vypořádal s nemožností návratu do vlasti.

I tuhle knihu však lze číst pouze ve francouzštině nebo cizojazyčných překladech, což se týká i ostatních autorových děl z poslední dekády: románu La Lenteur (Pomalost, 1993), esejů les Testaments trahis (Zrazené testamenty, 1995), zmíněné Nevědomosti či právě nelegálně přeloženého románu Totožnost.

Podle všeho se o českém překladu Totožnosti ani neuvažovalo. „Milan Kundera je perfekcionista. A protože česky umí dokonale, je nemyslitelné, aby knihu přeložil někdo jiný než on,“ poznamenal Milan Uhde.

Nakladatelství Atlantis, které řídí jeho žena Jitka Uhdeová, je zároveň jediným tuzemským vydavatelstvím, které Kunderovy texty tiskne a kde také v roce 1993 vyšel poslední do češtiny přeložený román Nesmrtelnost.

K českému čtenáři se tak za posledních čtrnáct let dostávají pouze jednotlivé Kunderovy eseje v autorově překladu. Některé z nich otiskl měsíčník pro literaturu Host, péčí zmíněného nakladatelství vyšly doposud tři útlé paperbackové knížečky. K vydání se ještě letos v brněnském nakladatelství údajně připravuje další sešit dvou esejistických Kunderových textů.

Učit se jazyky - nebo čekat
„Poznání je jedinou morálkou románu,“ napsal Milan Kundera v loni vydaném eseji Zneuznávané dědictví Cervantesovo. Aby čeští čtenáři do morálky Kunderových románů pronikli, aby jim bylo tohle „poznání“ dáno, mají dnes v podstatě dvě možnosti.

Buď ustoupí od perfekcionistických nároků autora a nepohrdnou ilegálním překladem Totožnosti, nebo budou autora dál číst v dostupných jazycích a smíří se s představou, že českých překladů se v lepším případě dočkáme po autorově smrti. Což je cynické, byť svým způsobem celkem pochopitelné stanovisko.

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Motiv z obalu českého vydání knihy Otrok
RECENZE: Otrok se podobá dílu Paula Coelha. Chybí mu humor

Jak moc jsme otroky vlastních negativních myšlenek, obav, problémů, křivd a provinění? Útlý bestseller Otrok spisovatele Ananda Dilvara nachází prostřednictvím...  celý článek

Spisovatelka Leila Slimani
Sex tu ovládl peněženky, v Maroku se za něj ženy stydí, říká spisovatelka

Leila Slimani je spisovatelka francouzsko-marockého původu. V češtině jí letos vyšla kniha Něžná píseň. Chůva v ní zavraždí dvě malé děti.  celý článek

Diváci berlínské olympiády roku 1936 svorně zdraví v nacistickém pozdravu.
RECENZE: Jak se Hitlerova olympiáda stala lekcí manipulace a lži

Berlínská olympiáda je dodnes velmi atraktivní téma: fantastické výkony Jesseho Owense, Hitlerovy hákové kříže a především zfanatizované davy pochodující...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.