Töpferová doposud zpívala ve španělštině a češtině. "Prošla jsem hlubokým kulturním šokem a cesta k anglickým textům mi trvala hodně dlouho," řekla. Dnešní koncert v pražském kostele sv. Šimona a Judy bude ale stále ve znamení temperamentní a vášnivé latinskoamerické hudby, s níž Töpferová představí Pražanům svá poslední tři alba.
Anglické texty pro novou desku nečekaně vytvořila až před třemi lety. "Najednou jsem měla pocit, že musí být napsány řečí, kterou mluvím každý den. Písničky jsou krásné a upřímné," poznamenala Töpferová, která se prý v minulosti vůči angličtině chovala i dost rebelantsky. Dlouho se cítila ve Spojených státech jako cizinec, až multikulturní New York jí přinesl pocit domova; již čtrnáctým rokem ji silně poutá tamní rozmanitá hudební a umělecká scéna.
Postrádá ale přírodu. Hodně jejích textů předchozích alb proto kromě každodenního života vypráví o touze ji chránit a mít rád. "Život v New Yorku není nejpohodlnější a nejzdravější, ale na druhou stranu je pro člověka, který se vyvíjí, důležitý," tvrdí Töpferová, která se prý zde už sedmkrát stěhovala a nyní žije s manželem v Brooklynu.
Letos pětatřicetiletá zpěvačka, dcera herce Tomáše Töpfera, odešla se svou matkou a sestrou do USA v roce 1987. Záhy díky úzkému kontaktu s přistěhovalci přilnula ke španělštině tak silně, jako ke svému rodnému jazyku. První její kamarádkou byla Mexičanka. "Měly jsme podobný osud, ale potom, když jsem přišla do normální školy, byl to pro mne kulturní šok. Mezi americkými dětmi jsem se necítila tak příjemně," vzpomíná.
Měla tehdy svůj vlastní svět a v městské knihovně nadšeně objevovala desky s flamenkem nebo Celiou Cruzovou a s hudbou a slovníkem se sama učila španělštinu. Později ve Španělsku studovala kytaru a tanec.
Muzikanti to podle ní nemají v Americe jednoduché. "Za všechno platí. Hudebník si musí udělat nejprve velké jméno... Podpora kultury v Evropě funguje mnohem líp," domnívá se.
