Kryštof osciluje v meziprostorách popu

pondělí 9. prosince 2002

V siločarách se jmenuje nová deska ostravské kapely Kryštof, která se loni proměnila z outsidera či z příslibu ve hvězdu. Přispělo k tomu první album Magnetické pole, z něhož rádia rozvířila po éteru hity Lolita a Ženy. Druhé album postavení kapely upevňuje. Muzika se posunula k zvukově bohatším, vyváženějším aranžím, na kterých má jistě zásluhu producent Dušan Neuwerth, spolupracovník pražských Tata Bojs.

S hudební pestrostí nemá Kryštof problém díky dechové sekci, která rytmicky vystřeluje třeba v písních Moře v hoře nebo Prostorová.

Našli bychom zde ovšem i vlivy cureovského valivého beatu, který písně zabarvuje melancholií a dává jim jakousi atmosférickou oblačnost v písni Poletím. Baladou Básníř se vine šustivý proud strojového rytmu, na který kapela "navěsila" jazzové vyhrávky. Kontrast mezi studeným zvukem hudebních strojů a smyčci vnáší do písně OnaNe příjemné vzrušení. Na podobném principu je postaven další povedený kousek Tramvaje: na podkladě těkavého rytmu klávesy kreslí pastelové melodické tóny.

Korunou kryštofovské muziky je hlas a texty Richarda Krajča. Bez nich by kapela byla poloviční. Krajčův hlas má naléhavé zabarvení i sugestivní vemlouvavost, je vlastně přitažlivý sám o sobě. Navíc Krajčo je herec, který dokáže slova přesně vážit a "hustit" do nich emoce ve strhujících refrénech typu: "slova jsou jen kapky deště a ty voláš ať prším

Kryštof: V siločarách
1.	OnaNe
2.	Tramvaje
3.	Moře v hoře
4.	Obchodník s deštěm
5.	Hellou
6.	Střemhlav
7.	Skříň
8.	PoHádkách
9.	Prostorová
10.	Poletím
11.	Básníř

ještě" (Obchodník s deštěm).

I v komorních skladbách Hellou nebo Básníř je Krajčo přesvědčivý. Ačkoli vlastně jenom civilně vypráví své texty, vystavěné často z emotivních výjevů i velkých slov. "Cítím ty slzy, ty vody, co samy jsou, s úsměvem umřou mi pod řasou" (OnaNe). Krajčo se slovy žongluje efektivně, umí být patetický i proklatě smutný. Pokud zláká posluchače do svého paralelního světa kdesi v "meziprostorách", odmění ho pěkným obrazem.

ZDE najdete rozhovor s Richardem Krajčem.

Třeba v písni Střemhlav: "Když slova voní, ony poletují s větrem, v blescích probleskují světlem, mají dlouhou cestu ze rtů." A znáte někoho v tuzemské pop-music, kdo umí tak romanticky pracovat s matematickými pojmy a zpívat: "Z kružnic volat, v parabolách, přímky z dýmky pít?"

Kryštofův pop je osvěžení naší scény a posluchačské potěšení, ačkoliv album V siločarách je svým "rozpoložením" vlastně docela smutné.

Začátek. Festival Colours of Ostrava zahájil koncert skupiny Kryštof se zpěvákem Richardem Krajčem (na snímku), která je držitelkou výroční ceny populární hudby Anděl jako objev roku (12. - 13. července 2002).