„Často dostávám otázku, proč tolik ruské klasiky? Myslím si však, že když je na repertoáru dvakrát Dostojevský a pokaždé viděný úplně jinak, je to výhoda a současně zajímavá konfrontace,“ uvažuje Krobot. Premiéru Bratří Karamazových a Idiota dělí šest let.
Režisér s dramaturgem Karlem F. Tománkem pro inscenaci napsali vlastní adaptaci Dostojevského románu.
„Přečetl jsem knihu i všechny dramatizace a rozhodl jsem se napsat vlastní, na což padly prázdniny,“ konstatuje Krobot. Podobně jako v případě předloňského Hamleta, i tady chtěl režisér vtisknout notoricky známému příběhu nový, překvapivý pohled.
Znalce Dostojevského románů či jejich několikahodinových dramatizací zřejmě překvapí délka představení - divadelní scénář totiž čítá jen kolem čtyřiceti stránek.
Smát se? Proč ne
„Možná půjde o nejkratší divadelní adaptaci Dostojevského vůbec,“ hádá Krobot a dodává: „Román má volnou, nepevnou strukturu, což je dáno tím, že původně vycházel časopisecky. Náš Idiot bude hodně lapidární. Mým režijním pokusem je nechat věci plynout v čase a nemluvit tolik. U Dostojevského jsme si zvykli na velké, těžké monology, na expresivní vyjádření vztahů, a proto v této poloze již autor nemůže překvapit. Snažil jsem se o jinou atmosféru a posun do mimoslovního vyjádření. Uvidíme, jak to bude fungovat, protože slovo je samozřejmě u Dostojevského důležité,“ přemítá režisér, který pro inspiraci pustil hercům na začátku zkoušek Jarmuschova Mrtvého muže.
S jazykem postav se však potýkal: „Chcete-li použít Dostojevského větu, padnou na to aspoň tři řádky, ale divadlo potřebuje jednodušší, přímější vyjádření.“
Na druhou stranu by Krobot rád vrátil Dostojevskému to, co většinou z jevištních přepisů vymizí jako první. Totiž humor. „Všechny dramatizace, které jsem četl, jsou pochmurné, psychologizující. Jenže v románu vtip a humor je. Zřejmě díky časopisecké formě měl Dostojevský v Idiotovi potřebu ironie, nadhledu a uštěpačných poznámek na konto jednotlivých postav.“
Myškin versus ti druzí
Do třetice by měl být neotřelý i způsob, jakým režisér Idiota uchopil. „Nechceme zdůrazňovat nemoc, pošetilost či naivitu knížete Myškina. Šlo nám o konfrontaci postojů Myškina a ostatních, aniž bychom figury cejchovali záporným nebo kladným znaménkem. Myslím, že to jsou vzrušující témata - například urputnost, že budeme jednat podle toho, co si skutečně myslíme. Idiot je aktuální i pro dnešní vztahy mimo jiné právě pro zkoumání soudržnosti postojů. Měl by to být příběh, kterému současné publikum rozumí, který nevnímá jako klasiku, k níž je třeba zaujmout odstup. Ale inscenace by neměla ztratit Dostojevského rozměry - a to je velice obtížné,“ říká Krobot.
Svůj pohled nabízí i dramaturg Tománek: „Myškin je člověk, který se po dlouhé době vrací z ciziny domů, vstoupí do prostředí, které již je zaběhané, všichni vědí, co od koho čekat. Příchod zcela jiného člověka přinese nové skutečnosti a možnosti.“
Idiot v Dejvickém divadle, které v prosinci oslavilo patnáct let, je nejen první premiérou roku, ale i celé sezony. Do června scéna chystá ještě několik premiér, například dramatickou novinku Viliama Klimáčka Dračí doupě. Divadelní režii si poprvé vyzkouší filmař David Ondříček, který si však ještě definitivně nezvolil titul.
