Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

RECENZE: Jesenská nekňourala, zřejmě proto byla totalitám trnem v oku

  17:57aktualizováno  17:57
Novinářka Milena Jesenská (1896–1944) patří k těm osobnostem české kultury, o kterých se obecně víc tuší, než konkrétně ví. S vydáním skoro devítisetstránkové knihy Křižovatky, která přináší zásadní průřez její publicistikou, se však všechno dramaticky mění. K lepšímu.

Milena Jesenská (vlevo) s maminkou Staši Fleischmannové v roce 1925 | foto: z knihy Vrstvami/Torst

V případě Jesenské příběh vždycky předbíhal dílo. Někdo si ji spojuje s Franzem Kafkou, s jejich vztahem a světově proslavenou korespondencí. Jiný ji zná v souvislosti s jejím druhým manželem, architektem Jaromírem Krejcarem, a jejich dcerou Janou, řečenou Honza, nezřízenou bohémkou a milenkou Egona Bondyho.

Další pak ví, že Milena Jesenská pracovala v Peroutkově Přítomnosti a zemřela v koncentračním táboře Ravensbrück. Monografií o ní vzniklo víc než dost. Tu nejznámější, Adresát Milena Jesenská (1969), napsala Jana Krejcarová, ta nejnovější (2012) je z pera švédského spisovatele Steva Sem-Sandberga a v názvu má právě již zmíněný Ravensbrück.

O čem Jesenská za první republiky psala? Jaká témata sledovala? Čím bylo její psaní zajímavé tehdy a co z něj přežilo dodnes? Kniha Křižovatky, sestavena Marií Jiráskovou a vydána nakladatelstvím Torst, dává jasnou odpověď.

Jesenská publikovala za svého života 1 164 textů. Jirásková z nich vybrala „best of“, to nejnosnější, nejatraktivnější. Jednak články psané do Prahy z Vídně, kde Jesenská žila v první polovině 20. let, jednak texty z konce 30. let, než autorku sebralo gestapo.

Zatímco raná Jesenská je plná nadšení, ideálů, energie, komentuje kulturu, životní styl, radí ženám, co na sebe, co číst, kam do divadla, pozdní Jesenská je podstatně střízlivější a soustřeďuje se na obecnější společenská a politická témata.

Nikdy nekňourala

Jesenskou dnes můžeme vnímat dvojí optikou. V jejích textech se dá sledovat, jak se vyvíjela a proměňovala doba, jak nadšení z nové republiky střídaly obavy z hospodářské krize a přízrak nové světové války.

Křižovatky

autor:

nakladatel: Torst

888 stran, 599 Kč

Hodnocení­: 90%

Anebo se lze soustředit na osobnost autorky – na její sympaticky samostatné, analytické myšlení, na její sociální cítění, na výrazovou přesnost a jasnost. Jesenská to přitom neměla v životě rozhodně jednoduché, jak dokazují zhroucené vztahy, rozvody, stěhování, nepodařená operace, závislost na lécích.

Nic z toho však nezní v jejích textech explicitně, autorka nekňourá, nestěžuje si na zlý svět, který jí nepřeje. Naopak: vybízí k síle, odpovědnosti, hrdosti, odvaze. Zřejmě proto byla vždycky trnem v oku totalitám.

Důvody, proč je třeba výbor z díla Mileny Jesenské přivítat, jsou minimálně dva. Kniha ukazuje, jak kvalitní publicistika může být, jak přirozeně blízko má k vysoké literatuře. A dává Jesenské vysvědčení z morálky a charakteru. Jedno i druhé potřebuje dnešní doba jako sůl.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Frankurtskou radnici Römer během knižního veletrhu ozvláštnila světelná show...
KOMENTÁŘ: Letos ve stínu, za dva roky v Lipsku mají naše knihy šanci

Frankfurt (Od naší zpravodajky) Frankfurtský knižní veletrh, který v neděli skončil, vsadil letos na čtenářskou kartu – a jeho návštěvnost znovu vzrostla.  celý článek

Diváci berlínské olympiády roku 1936 svorně zdraví v nacistickém pozdravu.
RECENZE: Jak se Hitlerova olympiáda stala lekcí manipulace a lži

Berlínská olympiáda je dodnes velmi atraktivní téma: fantastické výkony Jesseho Owense, Hitlerovy hákové kříže a především zfanatizované davy pochodující...  celý článek

Velká část děje knihy V šedých tónech se odehrává v sovětském gulagu.
RECENZE: Když musí dítě sát krev. Zulejku otroctví nezlomí ani v pustině

Rok 1930. Třicetiletá Zulejka, již v patnácti provdali za mnohem staršího muže, čtyřikrát porodila, ani jedna z holčiček se nedožila měsíce. Když ji se...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.