Svátek Purim souvisí s historickou skutečností, o níž vypráví Kniha Ester. A je to příběh téměř pohádkový: Židům, kteří se usadili okolo pátého století před křesťanskou érou v Persii, hrozilo vyhlazení díky nenávisti Hamana, místokrále Achašverošova. V Šušanu, hlavním městě perského království, žil však Žid jménem Mordechaj, který měl neobyčejně krásnou a moudrou neteř. Mladá židovská žena Ester (jejíž jméno znamená "Hvězda") se díky své vyjímečnosti stala manželkou Krále Achašveroše a odhalila plán Hamana, čímž zachránila Židy v perské říši před úplným vyhlazením. Mordechaj pak tyto události sepsal a poslal dopisy všem Židům, blízkým i dalekým, a uložil jim, aby každým rokem slavili čtrnáctého a patnáctého měsíce adaru (dle židovského kalendáře) památku na tyto dny. Oslavy svátku Purim v letošním roce připadají na 2. a 3. březen. První den se slaví Purim a ten další je ve znamení Šušan Purimu.
Jméno Purim je odvozeno od hebrejského slova pur, jehož význam se překládá jako los. Souvisí s proradným plánem Hamana, který neurčil datum vyhlazení Židů náhodou, ale losem. Purim má mezi židovskými svátky zvláštní postavení. Tento svátek totiž nepřikázal Hospodin, nýbrž Žid Mordechaj. Není tedy plnohodnotným svátkem, a tak je i pracovním dnem. Oslavy svátku však patří mezi nejradostnější chvíle židovského národa.
Víno je nedílnou součástí všech židovských oslav a o Purim by neměl zůstat nikdo střízlivý. Talmud (učení židovského národa) dokonce říká, že pravého purimového rozpoložení člověk dosáhne teprve tehdy, když vypije tolik vína, že nedokáže rozeznat, kdo byl Mordechaj a kdo Haman. V Izraeli se každoročně pořádá slavný karneval, který dostal jméno Ad lo jada, což doslova znamená "až nevěděl".
Na Purim se dodržují velmi rozmanité zvyky. Židé posílají svým blízkým něco z dobrot, které připravili pro svůj sváteční stůl. Hebrejsky se tento obyčej nazývá "šlachmanot", což znamená "posílání porcí". Mezi takové posílané sladkosti patří například odporně vyhlížející figurky Hamana. Lidé si navzájem dávají spoustu darů, děti dostávají dokonce dárky peněžní. Mordechaj také Židům uložil, aby přispěli penězmi nejméně dvěma chudým ve svém okolí.
Purimové veselí je nespoutané a pro tento den je dovoleno skoro všechno. Děti i dospělí se převlékají za maškary a procházejí ulicemi nebo předvádějí scény z biblického příběhu o královně Ester.
Pod veselím se skrývá všední realita antisemitismu, neboť Haman byl jedním z těch, kteří chtěli vyhladit židovský národ. Z toho pramení neustálá aktuálnost tohoto svátku. Židé se veselí v den, který mohl pro jejich národ znamenat velkou pohromu.
 Purimový karneval |
 Čtení Tóry při svátku Purim |
 Purimový svitek, Írán, 1848. |
 Purimová společnost v kostýmech, Safed, 19. století. |
 Purimský talíř, fajáns, 18. století. |
 Vojáci krále Ahasvera v osmanských uniformách, malba na skle od Josefa Geigera, Safed 1853. |
 Plakát Purimového karnevalu v Tel Avivu ve třicátých letech. |
 Purimská klapačka, zhotovená v palestinském internačním táboře na Kypru roku 1947. |
