Ve finále svého poměrně krátkého koncertu, v jehož rámci si také vystřihla jako poctu Waldemaru Matuškovi jejich slavné duety s Matějem Ruppertem z Monkey Business, posadil šéf festivalu Martin Věchet Evě Pilarové na hlavu keramickou královskou korunu. Mnohatisícový dav doslova ryčel nadšením.
Už když zpívala v Trutnově poprvé, to bylo v roce 2006, sklidila mohutný úspěch. Tentokrát byl snad ještě větší. Pohled do hlediště, rytmicky poskakujícího a plného zdvižených rukou nejen při semaforských trvalkách, ale i při Pilarové parádních scatových číslech (Montiho čardáš, Mozartův Turecký pochod), díky nimž si zde vysloužila "indiánské jméno" Eva Šůbydůby, sama zpěvačka označila za nejlepší oslavu svých nedávných sedmdesátin.
S napětím se v sobotu v Trutnově očekávalo vystoupení "ruské Joan Baez", písničkářky Žanny Bičevské. Předcházela ji pověst bezvýhradné ruské nacionalistky a byla otázka, nakolik bude "dnešní Žanna" navazovat na tu "minulou". Asi to ale nebude tak horké. Kromě ruských balad či písní svého doprovázejícího kytaristy Genadije Ponomarjova zaznělo i několik kousků Bulata Okudžavy, ba i americká klasika (We Shall Overcome, Kumbaya).
Jen škoda, že nedošlo na - prý původně předem domluvené - společné vystoupení se Spirituál kvintetem, který obsadil pódium dvě hodiny po Bičevské (mimochodem, oba folkové bloky dělilo strhující vystoupení obnovených Kurtizán z 25. Avenue s Tomášem Varteckým nejen u kytary, ale i za mikrofonem). Spirituál kvintet vsadil převážně na novější repertoár, nicméně finální slavné Mlýny byly přijaty s mimořádným ohlasem.
Vystoupení Evy Pilarové předcházel v "prime timu" blok Monkey Business, jako vždy po všech stránkách výtečný. Finále večera patřilo v amfiteátru opět tvrďákům, tentokrát velmi ostrým metalistům Cavalera Conspiracy, kteří byli bezesporu dalšími kandidáty - minimálně ve svém žánru - na krále festivalu. Alespoň co se ohlasu jejich vystoupení u "poddaných" týče.
Živo samozřejmě bylo i na dalších pódiích. Takzvaná Druhá scéna nabídla typickou stylovou všehochuť od hardcorářů Zeměžluč přes alternativu Petra Váši a Těch syčáků, ortodoxní punk SPS až po finální - a skvělé, ve velké formě na přání hrající - Buty.
Undergroundová scéna ve stanu se plně držela svého vymezení a tak si pódium pomyslně předávala jedna podzemní legenda za druhou - Pepíček Čečil, Záviš, Dáša Vokatá, Svatopluk Karásek, Plastici, až hudebí program zakončili zcela klasicky Velvet Underground Revival.
Jak je zvykem, sobota měla také jednu typickou mimohudební událost: návštěvu bývalého prezidenta Václava Havla. Ten dorazil odpoledne, v době, kdy na Druhé scéně hrál jeho přítel Vlasta Třešňák a v undergroundovém stanu to "hrnuli" jeho další letití "spolubojovníci" Hever a vazelína (v jejichž bloku nechyběla tradiční atrakce striptýzu básníka Ivana Martina Jirouse). A Václav Havel neodolal a k souboru se na chvíli dokonce připojil jako "bubeník".
Doprovázen Karlem Schwarzenbergem a předsedou Zelených Ondřejem Liškou si Václav Havel udělal kolečko po areálu, v amfiteátru si vyslechl vystoupení Spirituál kvintetu, mihl se na pódiu při vystoupení Evy Pilarové a průběžně v "magickém backstagi" (neboli zákulisí hlavního pódia, kde během festivalu panuje čilý kuloárový ruch) čelil desítkám žadatelů o podpis, fotografii nebo kousek slova.
