Knižní řada České kino, která do budoucna plánuje podobně obsažné publikace věnované třeba snímkům Cesta do pravěku a Atentát, by se dala popsat allenovským obratem „všechno, co jste kdy chtěli vědět, ale báli jste se zeptat“.
Film Král Šumavy, jenž budí kontroverze ještě šedesát let po své premiéře, nosí zjednodušenou charakteristiku dovedně natočené režimní propagandy na počest strážců „hranic socialismu a míru“. Kniha však odhaluje i okolnosti jeho vzniku a jiné méně známé souvislosti od diváckého nadšení přes zahraniční ohlasy až po skutečné osudy převaděčů přes železnou oponu.
Navíc tu nejde jen o historické pozadí - ostatně publikace začíná připomínkou nečekaně nabité projekce Krále Šumavy ještě v roce 2009 údajem, že patřil k nejpůjčovanějším titulům na porevolučních videokazetách, či aférou z roku 1998, kdy snímek uvedla na přání diváků ČT, nad čímž Rada pro vysílání vyjádřila „vážné znepokojení“.
Film, který natočil Karel Kachyňa podle námětu Rudolfa Kalčíka, šel do kin o Vánocích 1959. Do konce roku 1960 překročila jeho návštěvnost tři miliony diváků a vřelé přijetí se netýkalo zdaleka jenom Šumavy, kde se natáčel, obecně byl vítán jako „film pro kluky“.
Vala, hvězda kovbojky
Slovy autorů totiž splnil „poptávku po prožitku napětí“, dobrodružného žánru na způsob východního westernu, jaký budovatelské agitky postrádaly. Dokonce se Král Šumavy málem dočkal americké premiéry na festivalu v San Francisku, kde jej však nakonec nahradil krotký povídkový příběh Pět z milionu.
V kapitole Filmová hvězda Jiří Vala se zase osvětluje jednak proměna dosud antihvězdného systému socialistických hrdinů stříbrného plátna, „lidí jako my“, jednak popularita herce, v němž režisér našel „chlapský typ“ spojující fyzickou zdatnost se šarmem. Třebaže sám Vala v citaci rozhovoru přiznává, že role milovníků z duše nenáviděl, že marně toužil po úlohách padouchů a že natáčení Krále Šumavy, při němž se prý báječně bavili, brali „prostě jako kovbojku“.
Historii zrodu filmu i románu provázejí vysvětlivky politické atmosféry konce 50. let, vyloženě znalecké jsou rozbory kamery nebo hudby.
Zápalky ze Sušice
Nechybí však ani kontext východoevropských špionážních, respektive takzvaných „hraničářských“ děl dané doby včetně českého Nástupu, Vsi v pohraničí a několika tematicky příbuzných epizod seriálu 30 případů majora Zemana.
Faktografickou podobu pak má popis ostrahy státních hranic po roce 1945 či stať líčící reálné „krále Šumavy“, konkrétní kurýry a převaděče v čele s Josefem Hasilem i případy obětí pokusů o útěk. Raritní dovětek bohatě vybavené knihy se shrnutím v angličtině poskytnou zápalky z podniku Solo Sušice.
Jisté je, že se start nové edice trefil do skutečné legendy. Svědčí o tom i životopisný román o Hasilovi od Davida J. Žáka, jenž se dočkal už podoby komiksu a mluví se o jeho převodu do televizní minisérie.
