Z cesty, kam jej svedl alkohol, hledá návrat sám. Tak začíná televizní film Comeback, který má v neděli večer premiéru na ČT1, snímek výjimečný svými kvalitami i zázemím.
Scénář, do nějž přesně zapadly skladby Vlasty Redla, je dílem spisovatele Zdeňka Zapletala. A režisér Václav Křístek, jenž stál za dokumentárním cyklem Bigbít, obsadil do hlavní role herce a muzikanta Richarda Krajča, který tu kromě melodií Redlových zazpívá i pár vlastních písní.
„Ze začátku jsme se báli, jak na sebe Redl a Krajčo budou navzájem slyšet, ale byly to zbytečné starosti. Znají se a respektují. Navíc prazvláštní spojení Krajčo-Redl vzbudilo nejen na severní Moravě, kde jsme točili, poprask a zvědavost,“ líčí režisér, podle nějž Comeback působí skoro jako dokument. „Říká se mu Redlův nebo Krajčův příběh, i když se tomu oba brání,“ dodává.
Křístek do hlavní role získal Krajča, přestože herec už několik nabídek hrát ve filmu rockera zamítl -nechtěl prý spadnout do takových „škatulek“. Pro Redla vymyslel roli zvukaře. Jak kolegu za zvukovým pultem vnímal Krajčo?
„Pro mě to byla pocta,“ tvrdí zpěvák a Křístek doplňuje: „Přesně totéž říkal Redl o Krajčovi.“ Výsledkem se stal slovy režiséra „film s písničkami, nikoliv písničkový film“ nebo moralita, a zároveň příběh o „druhé straně osvícené rockové scény“.
Osud padlé hvězdy rockové scény se opírá o výrok: Chceme-li se vrátit, musíme mít kam. Hrdina utíká z divokých nocí ostravských klubů na samotu do horské vsi. Točilo se tak hlavně ve dvou prostředích.
„Spousta věcí se rodila přímo na place tak, jak jsme si je vymýšleli, aby působily věrně,“ vzpomíná Krajčo, že třeba během „ožíračky na Stodolní“ nikdo kolem netušil, že se výjevy natáčejí. Zpěváka také těší, že veškeré hudební scény vznikaly s živou kapelou, bez playbacků.
Vesnické pasáže se točily v Beskydech, v obcích Trojanovice či Pržno, a Krajčo, jehož hrdina tu pomáhal v lese, si tu loni užil krutou zimu. „Báli jsme se klišé 80. let,“ připomíná Křístek banální historky, kterak hoch změsta přichází objevovat venkov.
„Richard měl občas výborné nápady. Třeba že jeho hrdina ve chvíli, kdy vyjde před chalupu za kalného rána s kašlem a kocovinou, musí z plných plic zařvat. To horské echo v obrovském prostoru ještě výkřiku dodalo sílu - a hlavně měl Krajčo pravdu. Proto tam přece člověk jezdí, proto utíká do hor, aby si zařval,“ shrnuje režisér.
