Zločinu na stopě

Zločinu na stopě | foto: Garamond

Kradla na lodi Tiranic Rynda Libová?

Originální francouzský komiks s prvky detektivky, parodie i společenské hry s názvem Zločinu na stopě právě vyšel v českém překladu.

Ve Francii byla kniha bestsellerem, dočkala se i několika podobně laděných pokračování, nicméně nakladatel a překladatel Petr Himmel ji pro český trh objevil vlastně náhodou: v pařížském knihkupectví se pro ni nadchl jeho dvanáctiletý syn Jakub.

A tak nakladatelství Garamond, které se zaměřuje především na současnou zahraniční beletrii, vydalo svou další „komiksovou“ knížku, druhou po úspěšném oživení Kytice Karla Jaromíra Erbena.

Je to zvláštní titul – trochu komiks a trochu leporelo,  detektivka i parodie, pro děti i pro dospělé. Je sice určen čtenářům již od sedmi let, s řešením některých případů však asi budou mít potíže i ti podstatně starší.

Kniha, která se prodává za 249 korun, obsahuje sedmnáct kriminalistických záhad, jako jsou loupeže či únosy – scenárista Paul Martin (jinak se na knize mělo podílet více než deset výtvarníků) totiž vraždy záměrně obchází.

Každý případ má svůj dvoulist, který lze složit tak, aby mohl čtenář lépe porovnávat detaily místa činu – zvnějšku i zevnitř.

Začíná se hotelem Palace, kde zpěvákovi slavné rockové skupiny Do When Blade někdo vyfoukl kufřík s penězi, pokračuje požárem v hasičárně, krádeží v autoservisu či ve filmovém multiplexu, únosem v divadle, poplachem v muzeu, sabotáží na polární stanici i krokodýlem v akvaparku.

To je zpravidla první, ryze vizuální část úkolu: na obrázcích objevit ztracený předmět či osobu, často velmi nenápadně zapracované mezi ostatní rekvizity. Kufřík s penězi je třeba součástí hvězdiček hotelu, ukradená lebka zygosaura rohatého trčí zakopána ve skleníku a koukají z ní jen rohy.

Případy kromě postřehu zapojují i logiku a schopnost úsudku, k odhalení pachatele musí čtenář porovnat výpovědi podezřelých, svědků i obětí, zvažovat možnosti a časové nesrovnalosti, posoudit motivace. Jak mohl kupříkladu hudebník cvičit na elektrickou kytaru, když byl v domě vypnutý proud? A k čemu potřebovala opravářka bankomatu lopatu?

Snad aby se ty zločiny nebraly tak vážně, autoři je často trochu shodí, třeba případem Ježíška, který se ztratil při rozdávání dárků, a jak se ukáže, jeho vousy se náramně hodily lazebníkovi na paruku.

Rozverné jsou i obrázky a jména jednotlivých postav. Originál těží z jazykových možností francouzštiny, které jsou většinou pro češtinu nepřenosné. Překladatel Petr Himmel postavy přejmenovával zejména s ohledem na český kontext, a tak se zde vyskytuje nadějná herečka Rynda Libová, režisérka Věra Kytilová, jednou z podezřelých z krádeže v knihovně je Husa česká vykrmená.

Z francouzského Leoparda di Crapo (asociuje francouzské slovo crapaud, ropucha, v překladu tedy asi Leopardo z Ropuchy) plavícího se na lodi Tiranic udělal chudého emigranta Leoparda di Cardia, kterého si vypůjčil coby jednu z identit herce Jiřího Macháčka z rádia Limonádový Joe.

Hra s názvoslovím je dovedena do důsledků, včetně závěrečné tiráže, kde se česká redakce uvedla jmény Parzan, Anežka Držkatá a Irma Puškášová. „Je to knížka, která děti přinutí se na chvíli soustředit, začíst se, což je v dnešní konkurenci počítačů a televize docela těžké,“ podotýká překladatel Himmel.