Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

GLOSÁŘ: Kožená tančila flamenco, hvězdný tenorista hrál na kytaru

  17:55aktualizováno  17:55
Bylo by to jistě atraktivní, přesto se mezzosopranistka Magdalena Kožená a peruánský tenorista Juan Diego Flórez nesešli na jednom koncertě. V Praze vystoupili den po sobě, ovšem španělské rytmy předvedli oba.

Magdalena Kožená a tanečník flamenka Antonio El Pipa si v Rudolfinu společně zatančili. | foto: Petra Hajská

Naše mezinárodně úspěšná pěvkyně před časem založila Nadaci Magdaleny Kožené, která má podporovat český systém základních uměleckých škol. V její prospěch se uskutečnily dva koncerty v Rudolfinu, přičemž na ten středeční byli pozváni mimo jiné i žáci a učitelé ZUŠ.

Kožená si vymyslela – jak sama říká – další „bláznivý“ projekt (tím předešlým byl swingový program s Ondřejem Havelkou). Teď se jejím uměleckým partnerem stal španělský tanečník flamenka Antonio El Pipa, s nímž se před pár lety připravovala na roli Carmen. Vznikl program kombinující ukázky flamenka s písněmi španělského baroka. El Pipo přijel s vlastním souborem, sestávajícím ze tří zpěvaček a dvou kytaristů, Koženou doprovázel britský ansámbl Private Musicke.

Třebaže země původu interpretovaných ukázek byla stejná a ve všech přicházely ke slovu drnkací nástroje, přece jen před divákem defilovaly dva vzdálené světy, řídící se vlastními pravidly. Živočišný tanec a zpěv na straně jedné, a na druhé umělé barokní písně od autorů u nás téměř neznámých, ale zjevně ovlivněných tehdy novou italskou módou – operou. Z pódia vyzařovalo spíš vzájemné uznání než splynutí žánrů.

Kožená secvičila s tanečníkem i společné výstupy, nepředstírala však, že je tanečnicí flamenka, spíš jen naznačila pár kroků a gest a jinak se celý večer raději držela na své „polovině hřiště“. A je to právě rané baroko, které jejímu hlasu vždy sedělo mimořádně dobře, a do kterého vždy dokázala vložit bohatý výraz. Její hlas, nyní v zenitu, limity dané přírodou už nepřekročí, ale Kožená si drží svůj obor a svoji úroveň.

Mrštný judista

Také peruánský tenorista Juan Diego Flórez, který v Rudolfinu vystoupil o den později za klavírního doprovodu Vincenza Scalery v rámci koncertní řady agentury Nachtigall Artists, zná své hranice. Se svým útlým hláskem těžko bude někdy burácet Nessun dorma z Turandot, ovšem na druhou stranu tento hlásek při vší útlosti byl vždy velmi zvučný, vyrovnaný a flexibilní a Flórez očividně nechce zůstat jen u virtuosních partů Rossiniho, které ho kdysi proslavily.

Fotogalerie

Do Prahy nedorazil zdravotně zcela v pořádku, za což se omluvil a ze své indispozice si také v průběhu večera dělal legraci. Bráno výší laťky, kterou si  sám v minulých letech nasadil, se dalo vytušit, že není zcela uvolněný. Přesto se mohl jako vždy opřít o skálopevnou techniku a v průběhu večera se navíc rozezpíval.

Rossiniho opomenout nemohl, kromě tří písní zazpíval bezvadně i árii z jeho Otella, ale dal také najevo, kam by v dalších letech chtěl směřovat. Třeba k Mozartovi, pro nějž má technické i výrazové předpoklady. Árie z oper Únos ze serailu a Král pastýřem zazpíval ukázněně a kultivovaně, přesto nezůstal jen chladným technikem, do hudby vložil i vřelost. Ve francouzském repertoáru se už usazuje, a třeba takovou árii z Massenetova Werthera umí zazpívat s grácií a jemností, která této zasněné postavě sluší mnohem víc než rozmáchle předramatizovaná vokální gesta některých jiných tenoristů.

Na druhou stranu u Pucciniho nebo Verdiho bude vždy znát, že Flórez je sice ve zpěvu mrštný judista, ale přece jen nižší hmotnostní kategorie. A to přesto, že se i v italské hudbě snaží zůstat u „lehčí“ váhy, jakou představuje Rinuccio z Pucciniho aktovky Gianni Schicchi, Rudolf z Bohémy od stejného autora nebo Alfredo z Verdiho La traviaty. Jejich árie zařadil do druhé půle koncertu.

V přídavcích došlo i na Flórezův největší hit, vysokými céčky prošpikovanou árii z Donizettiho Dcery pluku. Flórez si navíc přinesl kytaru a sám se doprovodil v písních Besame Mucho a ve slavném „Cucurrucucu“. Oba kousky zazpíval krásně a s citem. A protože ho publikum nechtělo pustit, přidal ještě Granadu a árii Vévody z Verdiho Rigoletta.

Někteří pěvci si po jedné roli myslejí, že už mohou všechno a také se do všeho vrhají. Končí bez hlasu. Flórez a Kožená si to ani po dvaceti letech zpívání nemyslejí. A proto hlas stále mají a konec jejich kariér je ještě určitě daleko.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Kapela Mirai
Na debutovou desku Mirai se vešla láska, bezstarostnost i pomíjivost

Kapela Mirai vydává v pátek svou debutovou desku Konnichiwa, která se o měsíc zpozdila kvůli tragické události, nečekanému úmrtí manželky bubeníka Šimona...  celý článek

Zpěvačka Eva Matějovská
VIDEO: Zpěvačka se ocitla V pohádkách, singl produkoval basák z Chinaski

Zpěvačka Eva Matějovská přichází se singlem V pohádkách, jehož produkce se ujal Ondřej Škoch z kapely Chinaski a platforma Music Cluster pomáhající mladým...  celý článek

David Koller vyzval tuzemské hudebníky, aby předělali některé z jeho sólových...
Než přijde nové album Lucie, zahraje David Koller své hity akusticky

Ještě než se příští rok začnou dít velké věci kolem Lucie, můžou si fanoušci poslechnout muziku Davida Kollera v méně tradičním pojetí. Hudebník se svou...  celý článek

Utýrala holčičku v pěstounské péči. Musíme teď zpřísnit zákony?
Utýrala holčičku v pěstounské péči. Musíme teď zpřísnit zákony?

Tragický případ z minulého týdne nejspíš pohne českými zákony o pěstounské péči.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.