"No jo, jenže nám to trvalo díky moderní technologii jen necelé tři měsíce, zatímco tehdy v 18. století bychom padělatelskou dílnu vyráběli nejmíň dva roky," směje se Jiří Jurda starší.
Kopii mincovny dělal kovář spolu se synem hned dvakrát. Poprvé ve své rodinné dílně v Kozlovicích u Přerova dumali nad starými stroji před více než třemi lety. "Česká numismatická společnost chtěla, abychom obnovili historické stroje někdejší arcibiskupské mincovny v Kroměříži. Ty původní se hrou osudu dostaly do muzea ve Stuttgartu a v kroměřížské zámecké expozici historie mincovnictví proto citelně chyběly," vysvětluje Jiří Jurda mladší.
Letos vyrobili kováři stroje ještě jednou. Tentokrát na přání přerovského Muzea Komenského, které hotovou mincovnu nyní umístilo na Helfštýn. "Vyprázdnily se tu prostory bývalé galerie, takže kromě jiných starých řemesel teď máme i dílnu na výrobu mincí. Ukázka jejich výroby se stane součástí návštěvnické trasy," říká správkyně hradu Marcela Kleckerová.
Vyrobit dokonalé kopie mincovny však vůbec nebylo jednoduché. Kováři si museli předem vytvořit i mnohé nástroje, s jejichž pomocí mincovnu zhotovili. "Nejtěžší ale bylo pochopit funkci těch strojů. K dispozici jsme měli jen malé nedokonalé fotografie originální mincovny z Německa," říká Jurda syn a ukazuje: "Tady třeba u ohraňovadla, které vyrábí vroubky okolo mincí, je vidět na fotkách jen železný kryt stroječku. Co je ale pod ním, jaké soukolí a jak se tam vlastně ozubená kola chovají, to jsme si museli už domýšlet."
"Potíž byla také v tom, že mincovna byla náročná na přesnost," doplňuje syna otec. "V době, kdy stroje tehdejší kováři vyrobili, bylo těžké dělat závity, takže všechno drží pohromadě jen díky klínům. S pomocí kladívka je možné mincovnu rozebrat, což taky znamená, že všechno musí být dokonale přesné, aby to vůbec drželo," vysvětluje kovář.
Podařilo se, takže obě mincovny z rodinné dílny Jurdů dokážou s kusem mincovního plechu totéž co staré renesanční stroje: od vyválcování až po vyražení vroubkované obruby. První napodobeniny starých mincí chce nechat muzeum razit jako suvenýr ještě letos v létě při jubilejním dvacátém ročníku mezinárodního setkání kovářů Hefaiston.
