Její kolekce čítá na čtyři a půl tisíce uměleckých exponátů z Číny a pět tisíc sedm set z Japonska. Korea je však zastoupena zhruba dvacítkou děl. Rozhodně to není proto, že by neměla co nabídnout. Ale kvůli nepříznivému historickému vývoji na Korejském poloostrově ve 20. století bohužel neměla příliš šancí své kulturní poklady dávat na odiv.
Vyšší škola keramiky
Na první pohled komorní, ale neuvěřitelně cenná je proto současná ukázka korejského umění ve třech prostorách zbraslavského zámku. Její jádro tvoří ucelená kolekce sedmdesáti prvotřídních artefaktů zapůjčených z Národního muzea Koreje v Soulu. Díla dokumentující vývoj korejského umění a především keramiky od doby bronzové až po dvacáté století byla české galerii zapůjčena na dva roky.
"Vybrali nám nesmírně vzácné a krásné kusy toho, co reprezentuje jejich umění na nejvyšší úrovni. A oni jsou nesmírně hrdí na svou keramiku," vysvětluje ředitelka sbírky orientálního umění Národní galerie Helena Honcoopová. "Ta patří vskutku k nejlepší na světě – sice se učili techniky od Číňanů, ale rozhodně je předčili svou bezprostředností, svěžestí a živostí. A Japonsko, které se svou keramikou proslavilo, se řemeslu naučilo právě od Korejců."
Vývoj korejské keramiky sleduje na výstavě řada padesáti exponátů, které představují i základní umělecké typy, jež následně ovlivnily produkci sousedních států. Tím nejstarším dílem je zde veliká neolitická nádoba z doby 600 let před Kristem, ale i další svébytné prehistorické kusy.
Co časové období, to jiný, obdivuhodný styl. Vrcholem korejského mistrovství se pak staly seladony – zelené kameninové skvosty z dvanáctého až čtrnáctého století. Na výstavě je k vidění celá desítka takto unikátně vytvořených děl. "Je to jako bychom tu měli vystavené démantové klenoty," podotýká Honcoopová.
Navíc klenoty, které už nikdy nikdo nedokáže vyrobit. Následné dlouholeté války totiž kromě devastování Koreje vymýtily i znalost umění tvorby seladonů. Ne že by se o jejich vytváření Korejci posléze opět nepokusili.
Už se to však nedařilo, na druhou stranu v průběhu patnáctého až sedmnáctého století vyvinuli nové, ryze korejské, velmi dynamické a i dnes moderně působící keramické styly. Takovým je i pozdější jednoduše elegantní, bílý, ale nádherně tvarovaný porcelán – ne náhodou z doby, kdy zde převládly konfuciánské ideály střídmosti a prostoty.
Kamarád Buddha
Celý duchovní svět Korejců přibližuje druhá polovina výstavy věnovaná především kultovním artefaktům z kovů, textilu, dřeva a papíru. Mezi nimi je například i typicky korejská socha přátelského a usměvavého Buddhy.
I když korejské Národní muzeum na přehlídku nemohlo kvůli citlivosti exponátů zapůjčit vlastní ukázky malby, drobnou představu si může divák utvořit z několika svitků ze sbírky Národní galerie. Ty však bude možné spatřit už jen do poloviny října.
V předsálí, kde jsou vystaveny, jsou k vidění i soudobé keramické práce – dary velvyslance Korejské republiky v Praze. Mimo to je zde možné seznámit se s korejskou keramikou také hmatem.
I když jde o několik zvětšených exemplářů současné autorky, i ona vychází z tradice a svými objekty přibližuje odlišná historická období na Korejském poloostrově od druhého do patnáctého století.
Prostřednictvím videa se návštěvník může lépe ponořit i do historie Korejského poloostrova. Umění Koreje přibližuje i česko-anglický katalog vydaný k výstavě. Jedním z autorů textů je také český koreanista Jiří Janoš. I jeho nová kniha Japonsko a Korea – dramatické sousedství může být dobrým doplňkem k pochopení korejské podstaty.
Umění Koreje
Zámek Zbraslav, Bartoňova 2, kurátorka Helena Honcoopová. Výstava trvá do 17. května 2009, plné vstupné 80, snížené 40 korun, www.ngprague.cz
