Tento africký DIY objev se okamžitě stal hitem alternativní scény po celém světě. Sklízí úspěchy nejen na podiích world music ale i na scénách elektronických, experimentálních a jazzových festivalů. Odehrál turné s holandskou noise-post-punkovou kapelou The Ex a do londýnské Royal Festival Hall jej pozvala chicagská "postrocková" sestava Tortoise.
V roce 2011 získali Konono No. 1 americkou Grammy za spolupráci s Herbie Hancockem. Se svou hypnotickou hudbou odehrálili velke evropské turné a vystoupili na festivalech Gilles Peterson Worldwide, Field Day & Big Chill ve Velké Británii nebo na polském OFF.
Debutové album vyšlo v etno-elektronické sérii Congotronics značky Crammed Discs a proniklo do první desítky Evropského žebříčku world music. Zařadili ho mezi nejlepší nahrávky roku 2005 mimo jiné Beck či Anthony And The Johnsons, z tisku pak New York Times, Folk Roots nebo Guardian. Vystoupili na festivalu Steva Reicha, Sonar festivalu a dalších. Následovalo nahrávání s Björk či Herbiem Hancockem.
Konono No. 1 používá tři drnkací skříňky s kovovými jazýčky, nazývané zde likembé (v jiných částech Afriky mbira či kalimba). Jsou elektricky snímané a zesilované svérázným sound systémem s megafony. Doprovází je industriální rytmika s perkusemi z brzdových bubnů a dalších automobilových částí. Zatímco perkuse drží ostrý, kovový rytmus, jazýčky likembé vykreslují melodické smyčky, navzájem propojené jako články řetězu.
Kapela představuje nejkratší spojení mezi syrovou tradicí a taneční horečkou velkoměsta. Koncertní i studiový zvuk kapely by zahanbil i ty nejvynalézavější industrialisty. V Africe je zvykem "vylepšovat" hudbu způsoby, které běloch považuje za nestandardní. Zpěvačky běžně používají kytarové zesilovače se zmáčknutým efektem "chorus". Co je nepřijatelné pro jazzového zpěváka z Ameriky, je na pouliční party v Bamaku naopak módou.
Zvukaři nařezávají membrány reproduktorů nožem, aby zesílené tóny "ozdobilo" chrastění. Konono se ale bez tohoto triku obejde, používá totiž nejoblíbenější PA systém afrických pouličních hudebníků, a to jsou megafony. Zbývající část aparatury, jako snímače a mikrofony, jsou vyrobené podomácku.
Na místě je srovnání s Kraftwerk: pokud potřebné nástroje ještě neexistují, pak si je musíte vyrobit. Ale zatím to nikdo nedělal v tak tvrdých podmínkách, jako sestava Konono, která hrála po léta ve válečné zóně na jihu Konga a až později se přesunula do hlavního města Kinshasy: snímače aparatury jsou ručně navinuté na součástech automobilových starterů, těla mikrofonů vyřezaná ze dřeva, konektory jacků z větví, 25 wattový zesilovač pohání autobaterie.
