A všechny tři názvy mají své opodstatnění. Hlavní osu výstavy tvoří životní osud básníka a šlechtice Bohuslava Hasištejnského (asi 1461–1510). Jeho příběh se stává pozadím pro vykreslení atmosféry doby za vlády Vladislava II. Jagellonského.
K životu autora, který po sobě zanechal nejrozsáhlejší latinsky psané básnické dílo ve střední Evropě, se navíc váže množství uměleckých děl. Začít je možné u Hasištejnského literárních prací a pokračovat přes unikátní zdobené rukopisy z jeho rozsáhlé knihovny.
Část přehlídky však tvoří i obrazy, grafiky, sochy, vzácné předměty ze svatovítského pokladu, architektonická díla i užité umění. To vše je nějakým způsobem spjato s Hasištejnského básněmi; díla mají vztah k prostředí, ve kterém se autor pohyboval, i k názorům, jež zastával.
Kurátorka výstavy Ivana Kyzourová rozdělila přehlídku do dvanácti oddílů. První představuje Pražský hrad za Bohuslava Hasištejnského a k vidění je zde například ceněný Albertiho rukopis Deset knih o architektuře nebo nepřehlédnutelný odlitek žeber klenby z Vladislavského sálu.
Oddíl Kult zemských patronů reprezentují skvosty svatovítského pokladu – relikviářové busty svatých Víta, Vojtěcha a Václava. Tomu věnoval básník své stěžejní dílo, Žalobu ke sv. Václavu.
Zaznamenána je tu i Hasištejnského církevní dráha, jeho kariéra královského sekretáře a s tím spojený vztah s panovníkem, kterého ve svých básních neváhal elegantně napomínat.
Výstava umožňuje i seznámení s básníkovými cestami, jeho duchovním profilem i životním stylem. Nechybí ani Hasištejnského vlastní, výhradně latinsky psaná tvorba, listiny, traktáty i dopisy.
Výstavu pak uzavírá báseň Rozhovor člověka se smrtí, ve které Hasištejnský kromě jiného popisuje vztah, jaký lidé jeho doby měli ke ke smrti. Vstupné je 120, snížené 60 korun.
