Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Konírna nabízí to nejlepší z Boudníka

  10:45aktualizováno  10:45
Ve výstavních prostorách Císařské konírny na Pražském hradě bude ve čtvrtek 24. června 2004 zahájena výstava jednoho z klíčových osobností českého poválečného umění Vladimíra Boudníka. Monograficky zaměřená výstava reflektuje to nejlepší z výtvarníkova díla.

Boudník patří svými nekonvenčními metodami právem k hlavním postavám českého undergroundu padesátých a šedesátých let. Výstavní lahůdkou je uvedení zatím neznámé fotografické tvorby a monotypů.

"Výstava zahrnuje celou jeho tvorbu kromě 40. let, která považuji za dobu začátků. Teprve od roku 1955 začal uplatňovat abstrakci a Boudník se stal takovým, jakého ho dnes známe," řekl ČTK kurátor výstavy Zdeňek Primus.

K výstavě vychází v nakladatelství Gallery publikace. Výstavu pořádá Správa Pražského hradu a potrvá od 25. června do  12. září 2004, denně kromě pondělí od 10 do 18 hodin.

Vladimír Boudník se narodil 17. března 1924 v Praze. Po válce studoval střední grafickou školu a v jeho raných pracích se objevovala především naturalistická protiválečná tématika.

V roce 1952 nastoupil do vysočanského ČKD a právě továrenské prostředí se stalo jednou z jeho inspiračních múz. Sbíral různý dílenský odpad a pomocí autogenu, kladiva a jiných nástrojů ho proměňoval v umění.

Tvůrce explozionalismu
V továrně Boudník objevil a rozvinul i řadu jiných nových postupů a technik.
Dělal sazové kresby na skle, fotogramy, ale především strukturální a magnetickou grafiku. Struktury vytvářel s využitím písku, textilií, provázků, papírových ústřižků, které upevňoval pomocí laků.

Stvořil teorii explozionalismu. Založil tím zároveň nový umělecký směr, jehož se stal jediným důsledným a nenapodobitelným reprezentantem. Stejně jako pováleční avantgardní umělci v západní Evropě a v Americe, Boudník odmítl realismus, figurativnost a vyprávění příběhů.

Posláním jeho explozionalismu byla obroda života a světa tvořivou explozivní silou fantazie. Chtěl zahltit svět uměním plným asociativních emocí a tím z něj vyhnat ďábla. Jedinou a nejlepší cestou k tomu bylo abstraktní umění.

Součástí Boudníkova explozionalismu byly pouliční akce. Chtěl naučit obyčejné lidi vidět umění kolem sebe a rozumět mu. Pořádal setkání občanů před oprýskanými zdmi a na nich jim vysvětloval své vize.

"Pivní přátelství"s Hrabalem a Bondym
V kladenské ocelárně se seznámil s pozdějším celoživotním přítelem Bohumilem Hrabalem. Pro Hrabala se potom Boudník stával postavou jeho literárních výtvorů, jako například Něžný barbar nebo Perličky na dně.

K této dvojici později přibyla další postava - Egon Bondy, vznikla tak významná trojice, které se dnes jinak neřekne, než "velká libeňská trojka". Postavy libeňského undergroundu neúnavně rozvíjely pivní mystiku a avantgardní tvorbu.

V okruhu se objevovali také například výtvarníci Oldřich Hamera, Josef Hampl, Lubomír Přibyl nebo Vladislav Merhaut.

Kromě výtvarné činnosti se zabýval i literaturu, jeho básně vycházely v samizdatu. V roce 1966 se ještě objevil jako herec v povídkovém filmu Bohumila Hrabala a Věry Chytilové „Perličky na dně”, v povídce „Automat svět” zpodobnil sám sebe. Byl to však jeden z jeho posledních uměleckých počinů.

Na začátku prosince roku 1968 připravil Vladimír Boudník po letech vlastní výstavu ve vinárně Viola. 5. prosince ho však našli v jeho pokojíku oběšeného.

Vladimír Boudník - bez názvu, (Varhany přetištěny Aktem ženy), 1966, dřevořez se suchou jehlou, 506 x 278 mm

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Světoznámý malíř a grafik Dimitrij Kadrnožka ve svém podkrovním ateliéru v...
STAŘÍ MISTŘI: Malíře pocitů a erotiky Kadrnožku měli za agenta CIA i StB

Malíř Dimitrij Kadrnožka se měl původně stát farářem, ale z jezuitského lycea ho pro drzost vyhodili. Syn hrdiny od Zborova za války pomáhal v protinacistickém...  celý článek

Karbon, Zdeněk Burian
Dorotheum otevírá podzimní aukční sezonu. Láká na Buriana i Muziku

Astronomický podzim je tu a s ním přichází i začátek sezony v pražském Dorotheu. Aukční dům tentokrát zahajuje dražbou, které kraluje olej Hlava s kloboukem z...  celý článek

Skica, která by mohla být předlohou Mony Lisy od Leonarda Da Vinci.
Leonardo Da Vinci možná Monu Lisu původně nakreslil bez oblečení

Italský malíř Leonardo da Vinci si možná Monu Lisu, patrně nejslavnější portrét všech dob, nejdřív načrtl uhlem jako nahou ženu. Experti v pařížském muzeu...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.