Helešic se hájil tím, že podobnost několika taktů v obou písních je pouze náhodná.
Spor je unikátní v tom, že soudy doposud podobnou právní otázku vůbec neřešily. Kauza je nezvyklá i proto, že se soudci i advokáti museli potýkat s výkladem odborné hudební terminologie, kterou při svých výpovědích používali znalci i svědci.
Žalobu podal Kalousek - poukazoval na shodu několika taktů ve své písni a v Helešicově pozdějším díle, jež nahrála kapela Support Lesbiens.
Pražský městský soud dospěl po řadě měsíců k závěru, že Helešic se na úkor Kalouska bezdůvodně obohatil, protože ve své písni použil velmi podobnou část refrénu.
Tím podle prvoinstančního rozsudku porušil - ač zřejmě neúmyslně - Kalouskovo autorské právo. Soud ale zároveň zamítl tu část Kalouskovy žaloby, která požadovala, aby Helešicovi zakázal s dílem In Da Yard dále nakládat. Helešic se pak proti verdiktu odvolal.
Kalousek se vedle své umělecké kariéry rozhodl zapojit i do politiky. Kandiduje za ODS jako lídr jednoho z pražských obvodů v podzimních komunálních volbách.
