Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

GLOSÁŘ: Jak Vivaldi tančil tango a poetika zastoupila atletiku

  18:55aktualizováno  18:55
Uplynulý týden na Dvořákově Praze začal v klidu a pohodě, když nabídl setkání s výjimečnou houslistkou. Ale pak přišlo drama a dilema, které je noční můrou všech pořadatelů.

Houslistka Hilary Hahnová | foto: Petra Hajská

Hvězdou pondělního koncertu České filharmonie a dirigenta Jiřího Bělohlávka byla americká virtuozka Hilary Hahnová, která hrála Mozartův Houslový koncert č. 5 "Turecký“. Krásně sytým a barevným tónem, se samozřejmou technikou, s vlastním interpretačním názorem, který však nebyl v rušivém rozporu se stylem osmnáctého století. Nakonec ještě publikum potěšila dvěma bachovskými přídavky. Česká filharmonie na úvod zahrála Janáčkovu suitu Liška Bystrouška a po přestávce Dvořákovu symfonii č. 8. Její zpěvný a svítivý zvuk je klasika v nejlepším slova smyslu, která bude vždycky ozdobou festivalu, jako je Dvořákova Praha.

V úterý se natěšení diváci hrnuli do Rudolfina na exhibici klavírní těžké atletiky. Ruský pianista Boris Berezovsky měl totiž hrát Transcendentální etudy od Franze Liszta, což zvládá jen pár jedinců na světě. V poledne však kvůli zdravotní indispozici koncert odřekl. Festival narychlo zajistil českého pianistu mladší generace Martina Kasíka. Někteří diváci se to dověděli včas, jiní až na místě, zdálo se však, že většina jich vstupenky nevrátila. Kasík přirozeně uvedl jiný program, složený z děl Vítězslava Nováka, Leoše Janáčka, Klementa Slavického a Fryderyka Chopina.

Atletiku tedy nahradila převážně poetika. Kasík podal velmi pěkný, za daných okolností úctyhodně koncentrovaný výkon, přidal i Dvořákovu Humoresku a nad situací prokázal i sympatický nadhled, když na závěr divákům poděkoval za to, že „přišli na koncert, na nějž původně nechtěli jít“. Nicméně adekvátní náhrada to přirozeně nebyla a otázka, jestli za takových okolností není lepší koncert zrušit úplně, zůstala viset ve vzduchu.

Jak zní preparovaný klavír

Ve středu už zase bylo vše v pořádku a očekávaná Kremerata Baltica přijela i se svým zakladatelem, houslistou Gidonem Kremerem. Těžištěm zájmu tohoto souboru, který od počátku sdružoval mladé hudebníky z pobaltských zemí, byla vždy moderní hudba, tentokrát jako hold autorovi v názvu festivalu zařadili i Dvořákovo kratší Notturno pro smyčcový orchestr. A dokázali, že jsou zcela univerzální soubor, schopný zvládat všechny styly.

Koncert ovšem začali skladbou Georgse Pelecise Janus, kterou zřejmě zařadili až na poslední chvíli, takže v tištěném programu o ní nebyla žádná zmínka. Pelecis je lotyšský skladatel a profesor, ve skladbě se patrně inspiroval lidovou hudbou, ale ta sama o sobě příliš silný dojem nezanechala, spíš zaujal výkon, který podala německo-korejská houslistka Clara-Jumi Kangová.

Fotogalerie

Ve skladbě „mistra tanga“ Astora Piazzolly Cuatro Estaciones Portenas, líčící čtyři roční období v Buenos Aires, se poprvé objevila i hlavní hvězda večera, houslista Gidon Kremer. Ten si také roku 1999 objednal přepracování tohoto díla ruským skladatelem Leonidem Desyatnikovem, který do ní mimo jiné vsunul vlastní úpravy citací z Vivaldiho Čtvera ročních dob. Dalo by se debatovat o tom, zda takto z původního originálu nevznikla spíš další z mnoha variací na slavný barokní vzor. Každopádně si člověk představoval tančírny tanga, kde se vždy na chvíli objeví barokní paruka a zase zmizí v dýmu.

Večer vygradoval provedením skladby Alfreda Schnittkeho Concerto grosso č. 1., v níž se Kremerovo mistrovství spojilo s výjimečným talentem Clary-Jumi Kangové. Housle spolu vedly strhující dialog a posílily sugestivnost celé skladby, inspirované barokní formou, ale ve výrazu moderní a individuální. Schnittke využívá sice klasické cembalo, ale také tzv.preparovaný klavír, což je klasický klavír, mezi jehož struny jsou umístěny různé dřevěné, nebo kovové předměty, které zkracují zvuk na jakési drnčení. Během večera se představil i dvacetiletý litevský dirigent Martynas Stakionis, který dělal dojem velmi citlivého interpreta.

Piazzollu i Schnittkeho prosazuje Kremer už dlouhá desetiletí, v tomto směru tedy nešlo o nic dramaturgicky objevného. Rozhodně to však byl jeden z festivalových vrcholů.




Nejčtenější

KOMENTÁŘ: Pěkný ročník. Přesto karlovarský festival tančí nad propastí

Dojatý Jaromír Hanzlík přebírá ocenění za přínos českému filmu od Jiřího...

Závěr 53. karlovarského festivalu, který na ČT1 sledovalo 257 tisíc lidí, zářil od show bratrů Cabanů přes náš úspěch v...

Alkohol může být zrádný, popsal David Švehlík Za scénou

Švehlík byl ve Varech hostem natáčení dalšího dílu našeho pořadu Za scénou,...

Ve čtvrtek do českých kin zamíří snímek Úsměvy smutných mužů, který vznikl podle stejnojmenné knihy spisovatele Josefa...



Zemřel herec Václav Glazar, proslavil se v kostýmu jeptišky v Kameňáku

Z filmu Kameňák

Václav Glazar zemřel ve středu, bylo mu 65 let. Informaci přinesl režisér Zdeněk Troška, jehož série filmových Kameňáků...

Mamma Mia! Muzikál je zpět, se Streepovou, Brosnanem i babičkou Cher

Záběr z pokračování snímku Mamma Mia!

Filmařsky sice žádná sláva, ale nakažlivá nálada, výteční herci a písně skupiny ABBA vylepšili před deseti lety...

Sen, Hamlet i Romeo a Julie. Kupte lístky na Shakespeara s exkluzivní slevou

Tereza Voříšková a Jan Sklenář jako Romeo a Julie na Letních shakespearovských...

Letní shakespearovské slavnosti jsou v plném proudu. Vedle letošní novinky Dobrý konec všechno spraví s Martinem...

Další z rubriky

Kapela Doctor Victor si plní sen, má nakročeno ke spolupráci s Kiss

Na sobotní koncert skupiny Kiss na brněnském výstavišti dorazilo 25 tisíc...

Pražská retro-rocková skupina Doctor Victor soustředěná kolem kytaristy Vojty Victora Bureše, má na dosah další úspěch....

VIDEO: Wohnout vydává Hloupou písníčku. Klip vznikal v zoo i na traktoru

Honza Homola v klipu Hloupá písnička

Kapela Wohnout vypouští další singl z připravovaného alba, které vyjde v listopadu a zatím má pracovní název Máme na...

Královny Středomoří odstartují hudební výlet po jižním pobřeží

Véronique Gens přijela z Francie.

Jmenovaly se Armida, Faidra či Kirké, spojovala je krása, dramatické osudy, ale také moře, u něhož se jejich příběhy...

Najdete na iDNES.cz