KOMENTÁŘ: Popový postrach. Smí se to říci, když jde o pietu pro Manchester?

  9:57aktualizováno  9:57
Byl to zážitek? Jistě. Unikát? Bezesporu. Skvělá muzika? No právě, tady už to lehce skřípe. Ale zkuste o tom třeba jen hlesnout, když jde o poctu mrtvým, natož hlavně dětem.

Charitativní Koncert pro Manchester, jímž světové hvězdy uctily památku dvaadvaceti obětí útočníka Salmana Abediho při tamním vystoupení zpěvačky Ariany Grande, se konal necelé dva týdny po tragédii, navíc pouhé dva dny po dalším teroru v Londýně.

Na stadion přišlo přes šedesát tisíc lidí, další sledovali přímý přenos – včetně diváků ČT art, kterých bylo v neděli večer 118 tisíc, což na menšinovém kulturním kanálu znamená nadprůměrné číslo. A britský Červený kříž vybral miliony liber.

To všechno je naprosto nezpochybnitelné; stejně jako síla okamžiku společného vzdoru proti atmosféře strachu. Řečeno s Jarkem Nohavicou, dokud se zpívá, ještě se neumřelo.

Fotogalerie

Otázka však je, co, kdo a jak zpívá.

Že školáci nadšeně poslouchají otravný popový kolovrátek slečen v trikotech a kožešinách, nelze jim vyčítat, ostatně atentátníci se hudebním vkusem neřídí. V pařížském klubu Bataclan přece zabíjeli do taktu rockové kapely Eagles of Death Metal, v Manchesteru zase po trylkování někdejší hvězdy dětského televizního seriálu, poslední varování před hrozbou se týkalo německého festivalu Rock am Ring, a když se jim to bude zdát dostatečně efektní i efektivní, odpálí se fanatici klidně mezi symfoniky, stejně jako mezi Alexandrovci.

Navíc děti ze svých načinčaných lásek vyrostou, z malých ctitelek Dády Patrasové mohou být za pár let punkerky – potřebují jenom čas, který právě obětem koncertu Ariany Grande nebyl dopřán.

A když si tohle člověk uvědomí, skousne vyumělkovanou stylizaci i výlevy, protože ta holčička v brýlích zažívala viditelně druhé Vánoce, když ji vzala sama její modla Ariana Grande za ruku. Jmenovitě holčička z dětského sboru místní školy, jehož někteří členové Abediho útok na vlastní kůži zažili a přežili.

Jistě, v takových chvílích jde každá kritika stranou. Přestože z pohledu mnohých rodičů i prarodičů, generací odchovaných Beatles či Rolling Stones, neexistuje větší hudební nuda než Ariana Grande coby pěstěná princeznička Barbie a její objímání, dojímání, pózování, pusinky, srdíčka.

V citově vypjatém okamžiku nejvyšší tolerance by prošla sítem snad i britská hymna v podání Evy s Vaškem a hošíků z One Direction. Dneska zpíváte pro dobrou věc, máte generální pardon, ve všední dny to zase schytáte – pokud ještě nějaké budou. Kéž by byly.

Ale přesto: není v tom trocha pokrytectví?

Nevidět, že hvězdy, které by si jindy ve vzájemné konkurenční bitvě vyškrábaly oči, se náhle uctívají a vyzývají: „Vezměte někoho za ruku a podívejte se mu do očí...“?

Neslyšet, že Katy Perry zpívá falešně?

Nepostřehnout, že Ariana Grande – bez ohledu na její obdivuhodné organizační nasazení během příprav celé akce – si nakonec benefici tak trochu přisvojila k vlastní propagaci?

A nezmínit noční můru všech rockerů světa, Justina Biebera s kytarou?

Teprve ve finále, kdy nastoupili Coldplay a po nich Liam Gallagher z Oasis, dostala se ke slovu konečně pravá muzika. Muzika stejně nepopiratelná jako ta láska, kterou si kdekdo bral do úst, muzika bez berliček patetických gest. Prostě dobrá muzika.

Zkrátka i benefiční koncert je pořád koncert. A jestliže zpívání navzdory zlu znamená vždycky sílu, dobré zpívání je ještě lepší.


Nejčtenější

Padla poslední klapka Jana Žižky. Do ciziny půjde pod názvem Medieval

Vinzenz Kiefer, Machael Caine a Alistair Brammen při natáčení filmu Jan Žižka

Téměř tři měsíce trvalo natáčení filmu Jan Žižka, poslední klapka nyní padla v Nymburku. Režisér míří do střižny a...

GLOSA: Jak politická korektnost vyzdvihla i pohřbila moderátora Oscarů

Herec Kevin Hart

Dva dny poté, co černošský komik Kevin Hart s nadšením zveřejnil, že bude uvádět Oscary, se své role vzdal. Nechce prý...

Dětský časopis narazil se svatbou, již mohou mít dvě mámy i dva tátové

Ukázka z dětského časopisu Raketa (na téma hendikepy, Tvůj soused kyborg)

Časopis Raketa učí malé děti, jak se ve světě nebát odlišností. I když označit Raketu za pouhý časopis v době, kdy...

RECENZE: Urostlý Aquaman hraje mokrou Hru o trůny úmorných 143 minut

Záběr z filmu Aquaman

Tvrdí o sobě, že není barbar, miluje umění a jako jeden z mála ještě čte knihy. Ovšem v titulní roli filmového komiksu...

Vítězný snímek Czech Press Photo nemusí ukazovat mrtvé mládě

PŘÍRODA A VĚDA A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ (single) Lukáš Zeman, volný fotograf –...

Vítězná fotografie ze soutěže Czech Press Photo nemusí podle odborníka na primáty Stanislava Lhoty znázorňovat to, co...

Další z rubriky

VIDEO: Samuraj v mým revíru? Rapeři postavili Tomia proti Trautenberkovi

Krakonoš a Trauntenberk v Krkonošských pohádkách

Neobvyklé raperské souboje dvojice Stewe & Cody Seven si diváky získaly hned napoprvé svým neotřelým kouskem, kdy se do...

RECENZE: Co na srdci, to na jazyku. A písničkářce LP to funguje

Zpěvačka LP v pražském klubu Roxy (27. března 2017)

Nejen se singlem Girls Go Wild může americká zpěvačka s italskými kořeny Laura Pergolizzi, známá spíš jako LP, úspěšně...

Třikrát Dylan. Legendární písničkář zavítá v dubnu do pražské Lucerny

Americký hudebník Bob Dylan při pražském koncertu v Paláci kultury (12. března...

Americký hudebník Bob Dylan se po roce vrací do Česka. Po úžasném letošním koncertě v Brně se sedmasedmdesátiletý...

Najdete na iDNES.cz