V Praze hrál ve čtvrtek Koncert a moll pro violoncello a orchestr Roberta Schumanna virtuózní, romanticky rozezpívanou skladbu, v níž se zaskvěla jeho technika, pevný, vřelý tón i široká výrazová škála. Také druhá polovina večera se nesla ve znamení virtuozity. Vyšperkovaná, efektní a trefná je partitura symfonické suity Planety, jíž anglický skladatel z počátku dvacátého století Gustav Holst charakterizoval jednotlivé oběžnice. Od drsné, ba hrůzostrašné hudby vyjadřující boha války Marse až po tajuplného, v dálkách se ztrácejícího Neptuna se orchestr mohl blýsknout svou brilancí - zvláště dechy předvedly učiněnou zvukovou exhibici. Onomu kosmickému víření pak dala neomylný řád jistá taktovka dirigenta Steinberga.
