O to složitěji Rudolf Hrušínský mladší sháněl stálé angažmá. „Myslím, že to byl režisér Chundela z Divadla Na zábradlí, který mi tenkrát řekl, že by mě přijal strašně rád, ale že by to neobhájil. A pokud bych si změnil jméno, že by to nebyl problém.“
Rudolf Hrušínský a Hana Maciuchová - TýTý 2009 (27.3.2010)
A jeho reakce? „Odmítl jsem s tím, že se za jméno Hrušínský nestydím a měnit si je nebudu, takže jsem byl pár roků bez angažmá na volné noze,“ vypravuje. Těch „pár“ těžkých let, kdy tu a tam hostoval, se ale protáhlo až do roku 1978, kdy se po krátkém angažmá v divadle Ateliér konečně chytil v Činoherním klubu. Tady se seznámil s režisérem Jiřím Menzelem, který ho začal obsazovat i do svých filmů. Prvním byly Postřižiny.
Letos dostal Hrušínský už podruhé za sebou cenu TýTý pro nejoblíbenějšího herce (čtěte ZDE). Značně k tomu přispěla nekonečný seriál Ulice, kde vystupuje v roli „pana Peška“ už pět let. Přiznává, že už se v ateliérových dekoracích cítí skoro jako doma.
„Každý šuplík tam znám. Když mám někdy pauzu, tak se na svém gauči v kuchyni natáhnu a už několikrát se stalo, že mě přišli vzbudit, že ruším natáčení, protože ve vedlejším prostoru bylo slyšet, jak dobře se mi spí.“ Roli v Ulici mu tehdy po telefonu nabídl režisér Dušan Klein. „Volal mi, že mi nabízí v seriálu roli nerudného dědka. Trochu mě to zarazilo, ani ne tak slovo nerudný jako dědek.“
TýTý 2010 - vítězové
Zároveň si ale pochvaluje si, že má po tolika letech na scénáristy vliv, takže jim sám může dodávat vlastní nápady. „Nakonec se mi tam po domluvě s nimi podařilo vpašovat i rybaření, takže pan Pešek a paní profesorka Hejlová spolu začali jezdit i na ryby, což mě velice potěšilo,“ říká spokojeně.
Čtěte ve čtvrtečním magazínu DNES
Jak mu bylo, když jeho otec umíral?Jak často si telefonuje bratrem Janem Hrušínským?
Proč nejčastěji létá do Mongolska?
