PRÁVNÍ PROPLETENEC
Na to se musíme vypravit do minulosti československé státní kinematografie. Na jedné straně je Zemanovo dílo svým vznikem nepochybně spjato se studiem ve Zlíně. To po privatizaci odvádí z prodeje "svých" starších děl peníze do fondu kinematografie. Stejně jako Barrandov, jenž byl také koproducentem několika zlínských filmů Karla Zemana. Na druhé straně stojí Krátký film. V 90. letech přešel do soukromých rukou, aniž z prodeje svých starších děl státnímu fondu cokoli platí. A Krátký film opakuje, že v dotyčné době byly zlínské ateliéry jeho odštěpným závodem. Čili co tehdy vzniklo ve Zlíně, patří nám, argumentují v Krátkém filmu, který se pojistil i smlouvou s dědičkou práv, režisérovou dcerou Ludmilou Zemanovou, žijící v Kanadě. Ovšem dotyčná smlouva s Krátkým filmem již vypršela. Teď záleží na dědičce, s kým podepíše smlouvu novou. V telefonickém rozhovoru odmítla jakékoli vyjádření s tím, že jde o věc ryze osobní. Do Česka se Ludmila Zemanová chystá přijet v půli prosince. "Otázka tedy zní, čí ty filmy vůbec jsou," říká Zdeněk Kozák, výkonný ředitel firmy Bonton. Bonton je přitom jednak vlastníkem Zlína, jednak právě on z pověření ministerstva kultury prodává barrandovské a zlínské filmy vyrobené po roce 1965, které vlastní stát, potažmo fond kinematografie. Snímky vyrobené do roku 1965 pro změnu spravuje Národní filmový archiv. Zmatek je pak o to větší, že Zemanova tvorba spadá do obou těchto období.
PŘED PĚTAŠEDESÁTÝM
Podle Kozáka je ve hře především klíčová kolekce celovečerních filmů Karla Zemana. Tři nejžádanější, Cesta do pravěku, Vynález zkázy a Baron Prášil, vznikly spolu s Bláznovou kronikou už před rokem 1965. Podle výše uvedených zásad by mělo platit: práva náležejí Národnímu filmovému archivu. Jenže skutečnost je jiná - prodává je Krátký film. "U těch čtyř máme práva výrobce - obchodujeme s nimi sami nebo prostřednictvím jiné firmy. Příslušné podíly z obchodů odvádíme dle autorského zákona a uzavřených smluv," sděluje obchodní ředitel Krátkého filmu Radovan Polách. "To všechno je komplikovaný důsledek divoké privatizace Krátkého filmu v roce 1992," míní ředitel Národního filmového archivu Vladimír Opěla. "Říkám paní Zemanové, že není fér svěřit otcovy věci jiným institucím, než jsou ty, které je kdysi vyráběly. Zjistili jsme totiž, že některá práva postoupil Krátký film další společnosti. Z prodeje nám má odvádět smluvní část, ovšem vyúčtování bývá zvláštní," dodává Opěla. Veřejnost samozřejmě nejvíc zajímá, co to může mít za následky pro samotné filmy, potažmo pro jejich veřejné užití a samotnou existenci. Tady ředitel archivu Opěla ujišťuje: "Kopie vesměs leží u nás, zabezpečené, přežijí. Zrovna chystáme zemanovskou přehlídku pro Montreal."
PO PĚTAŠEDESÁTÉM
Tituly Ukradená vzducholoď a Na kometě vznikly až po roce 1965 - a to v koprodukci Zlína s Barrandovem, jenž měl tehdy na výrobě větší podíl. A poněvadž podstatný díl kulturního dědictví, které vzniklo na pražském kopci, převzal státní fond kinematografie, bylo by možné menšinový podíl Krátkého filmu v klasikových dílech vykoupit. A další názorová srážka: podle pragmatiků by koupě byla rychlejší než právní spory a ustal by chaos. Jiní naopak varují: nákupem práv bychom uznali, že Krátkému filmu skutečně patřila. "Existovala poptávka po koprodukčních podílech v Zemanových filmech, žádný však neprodáváme," potvrzuje Polách. Podle jiných informací naopak nabídka k prodeji vzešla od Krátkého filmu; kupce ovšem odradila výše ceny i nejistota ve vlastnictví práv. "Navrhli jsme ministerstvu kultury, ať fond vykoupí menšinový díl Krátkého filmu, jenž se váže k Zemanovým snímkům Ukradená vzducholoď a Na kometě. Tak by se aspoň tyhle dva snímky prokazatelně vrátily státu. Ale zda to učiní, o tom musí rozhodnout rada fondu," uvádí bontonský Kozák.
POSVIŤME SI NA PRIVATIZACI!
Místopředseda rady Jan Jíra si ovšem nevzpomíná, že by jim někdo návrh zmíněný Kozákem tlumočil. Zato ohlašuje krok dosti zásadní: rada žádá nové přešetření vůbec celé privatizace Krátkého filmu! "Vždyť je to paradox: stáhli si práva k národním pokladům, ale jako jediní z jejich prodeje neplatí do fondu; přitom tvůrci Krátkého filmu od téhož fondu žádají granty na své projekty a také je dostávají," rozhořčuje se Jíra. Ani on nechce, aby fond Zemanovy filmy odkoupil: "To by byl nebezpečný precedens, aby stát platil za to, nač má nárok! Mohou se domluvit soukromé podniky Bonton a Krátký film, ale ne stát." Podobně také Opěla prohlašuje: "Nejdřív se musí korektně rozhodnout, komu filmy vlastně patří, a pak je teprve kupovat." K případné transakci by bylo potřeba souhlasu Zemanovy dcery, s níž jednají jak Krátký film, tak Ateliéry Bonton Zlín. "Hlavně se řešení musí najít brzy," míní zlínský ředitel Zdeněk Skaunic. "Takhle se nevyrábějí ani nové kopie a je ostudné, v jak špatné kvalitě se skvělé Zemanovy filmy v televizi objevují." Ve světě přitom mají Zemanova kdysi novátorská díla stále výtečný zvuk: po montrealské retrospektivě se zemanovská kolekce představí v únoru 2001 v Los Angeles.
Na to se musíme vypravit do minulosti československé státní kinematografie. Na jedné straně je Zemanovo dílo svým vznikem nepochybně spjato se studiem ve Zlíně. To po privatizaci odvádí z prodeje "svých" starších děl peníze do fondu kinematografie. Stejně jako Barrandov, jenž byl také koproducentem několika zlínských filmů Karla Zemana. Na druhé straně stojí Krátký film. V 90. letech přešel do soukromých rukou, aniž z prodeje svých starších děl státnímu fondu cokoli platí. A Krátký film opakuje, že v dotyčné době byly zlínské ateliéry jeho odštěpným závodem. Čili co tehdy vzniklo ve Zlíně, patří nám, argumentují v Krátkém filmu, který se pojistil i smlouvou s dědičkou práv, režisérovou dcerou Ludmilou Zemanovou, žijící v Kanadě. Ovšem dotyčná smlouva s Krátkým filmem již vypršela. Teď záleží na dědičce, s kým podepíše smlouvu novou. V telefonickém rozhovoru odmítla jakékoli vyjádření s tím, že jde o věc ryze osobní. Do Česka se Ludmila Zemanová chystá přijet v půli prosince. "Otázka tedy zní, čí ty filmy vůbec jsou," říká Zdeněk Kozák, výkonný ředitel firmy Bonton. Bonton je přitom jednak vlastníkem Zlína, jednak právě on z pověření ministerstva kultury prodává barrandovské a zlínské filmy vyrobené po roce 1965, které vlastní stát, potažmo fond kinematografie. Snímky vyrobené do roku 1965 pro změnu spravuje Národní filmový archiv. Zmatek je pak o to větší, že Zemanova tvorba spadá do obou těchto období.
PŘED PĚTAŠEDESÁTÝM
Podle Kozáka je ve hře především klíčová kolekce celovečerních filmů Karla Zemana. Tři nejžádanější, Cesta do pravěku, Vynález zkázy a Baron Prášil, vznikly spolu s Bláznovou kronikou už před rokem 1965. Podle výše uvedených zásad by mělo platit: práva náležejí Národnímu filmovému archivu. Jenže skutečnost je jiná - prodává je Krátký film. "U těch čtyř máme práva výrobce - obchodujeme s nimi sami nebo prostřednictvím jiné firmy. Příslušné podíly z obchodů odvádíme dle autorského zákona a uzavřených smluv," sděluje obchodní ředitel Krátkého filmu Radovan Polách. "To všechno je komplikovaný důsledek divoké privatizace Krátkého filmu v roce 1992," míní ředitel Národního filmového archivu Vladimír Opěla. "Říkám paní Zemanové, že není fér svěřit otcovy věci jiným institucím, než jsou ty, které je kdysi vyráběly. Zjistili jsme totiž, že některá práva postoupil Krátký film další společnosti. Z prodeje nám má odvádět smluvní část, ovšem vyúčtování bývá zvláštní," dodává Opěla. Veřejnost samozřejmě nejvíc zajímá, co to může mít za následky pro samotné filmy, potažmo pro jejich veřejné užití a samotnou existenci. Tady ředitel archivu Opěla ujišťuje: "Kopie vesměs leží u nás, zabezpečené, přežijí. Zrovna chystáme zemanovskou přehlídku pro Montreal."
|
Slavné filmy Karla Zemana |
| 1955 - Cesta do pravěku |
| 1958 - Vynález zkázy |
| 1961 - Baron Prášil |
| 1964 - Bláznova kronika |
| 1966 - Ukradená vzducholoď |
| 1970 - Na kometě |
| 1977 - Čarodějův učeň |
| 1979 - Pohádka o Honzíkovi a Mařence |
Tituly Ukradená vzducholoď a Na kometě vznikly až po roce 1965 - a to v koprodukci Zlína s Barrandovem, jenž měl tehdy na výrobě větší podíl. A poněvadž podstatný díl kulturního dědictví, které vzniklo na pražském kopci, převzal státní fond kinematografie, bylo by možné menšinový podíl Krátkého filmu v klasikových dílech vykoupit. A další názorová srážka: podle pragmatiků by koupě byla rychlejší než právní spory a ustal by chaos. Jiní naopak varují: nákupem práv bychom uznali, že Krátkému filmu skutečně patřila. "Existovala poptávka po koprodukčních podílech v Zemanových filmech, žádný však neprodáváme," potvrzuje Polách. Podle jiných informací naopak nabídka k prodeji vzešla od Krátkého filmu; kupce ovšem odradila výše ceny i nejistota ve vlastnictví práv. "Navrhli jsme ministerstvu kultury, ať fond vykoupí menšinový díl Krátkého filmu, jenž se váže k Zemanovým snímkům Ukradená vzducholoď a Na kometě. Tak by se aspoň tyhle dva snímky prokazatelně vrátily státu. Ale zda to učiní, o tom musí rozhodnout rada fondu," uvádí bontonský Kozák.
POSVIŤME SI NA PRIVATIZACI!
Místopředseda rady Jan Jíra si ovšem nevzpomíná, že by jim někdo návrh zmíněný Kozákem tlumočil. Zato ohlašuje krok dosti zásadní: rada žádá nové přešetření vůbec celé privatizace Krátkého filmu! "Vždyť je to paradox: stáhli si práva k národním pokladům, ale jako jediní z jejich prodeje neplatí do fondu; přitom tvůrci Krátkého filmu od téhož fondu žádají granty na své projekty a také je dostávají," rozhořčuje se Jíra. Ani on nechce, aby fond Zemanovy filmy odkoupil: "To by byl nebezpečný precedens, aby stát platil za to, nač má nárok! Mohou se domluvit soukromé podniky Bonton a Krátký film, ale ne stát." Podobně také Opěla prohlašuje: "Nejdřív se musí korektně rozhodnout, komu filmy vlastně patří, a pak je teprve kupovat." K případné transakci by bylo potřeba souhlasu Zemanovy dcery, s níž jednají jak Krátký film, tak Ateliéry Bonton Zlín. "Hlavně se řešení musí najít brzy," míní zlínský ředitel Zdeněk Skaunic. "Takhle se nevyrábějí ani nové kopie a je ostudné, v jak špatné kvalitě se skvělé Zemanovy filmy v televizi objevují." Ve světě přitom mají Zemanova kdysi novátorská díla stále výtečný zvuk: po montrealské retrospektivě se zemanovská kolekce představí v únoru 2001 v Los Angeles.
 Cesta do pravěku |
 Vynález zkázy |
 Baron Prášil |
 Cesta do pravěku 2 |
 Ukradená vzducholoď |
