Bryan Talbot - Srdce Impéria aneb Odkaz Luthera Arkwrighta - ukázka z komiksu | foto: © 1999, 2006 Bryan Talbot, Czech edition ©2006 Comics Centrum

Komiksový hrdina s tváří Bowieho mluví česky

Slavný britský autor Bryan Talbot představil českým čtenářům Luthera Arkwrighta, svého komiksového hrdinu s tváří Davida Bowieho.

Jako první Brit roku 1978 stvořil opravdový komiksový román, když s netypickým hrdinou Lutherem Arkwrightem vystoupil proti plytkým americkým sériím a do příběhu zapracoval politiku, historii, filozofii, náboženství i sex.

Bryan TalbotBryan Talbot (1952) je komplikovaný autor, který v komiksech suverénně cituje Shakespeara i Williama Blakea, ohromuje narážkami i zájmy. Proslavil se knihou Dobrodružství Luthera Arkwrighta, na kterou roku 1999 volně navázal dílem Srdce Impéria. Objemné, pečlivě vypravené svazky vyšly v češtině v nakladatelství Comics Centrum.

Talbot vzešel z britského undegroundového komiksu 70. let, svůj první komiks nazval Brainstorm.Jeho průkopnická práce v oblasti takzvaného grafického románu ovlivnila Alana Moora, Gartha Ennise i Neila Gaimana.

Své komplikované příběhy si vymýšlí i kreslí - nejprve tužkou, potom detaily „vytahuje“ tuší a nakonec jsou počítačově kolorovány. Jeho knihy operují s novými technologiemi a aktuálními politickými událostmi, ale zároveň jsou trochu starosvětské, s duchem a náladou viktoriánské Anglie, na jejíž ikonografii si Talbot zakládá.

* Pocházíte z hrabství Lancashire na severozápadě Anglie. Jak vás formovalo prostředí, kde jste vyrůstal?
Bylo to ve Wiganu, což v té době bylo malé, nepříliš čisté průmyslové město s řadou továren. Pocházím z dělnického prostředí, moji rodiče byli motivováni k vydělávání peněz. Otec působil jako námořník, během dne byl buď v práci, nebo v posteli. Má matka se vyučila švadlenou a otevřela si salon, kde pracovala sedm dní v týdnu, až do noci. Takže jsem byl ponechán sám sobě, svým vlastním hrám a vymýšlení příběhů.

* Jak byste charakterizoval svou nejslavnější postavu Luthera Arkwrighta?
Luther symbolizuje další krok v lidském vývoji: dokáže využívat své výjimečné parapsychologické schopnosti, je rychlejší a silnější. Souvisí to s náboženskou symbolikou, Luther je vykupitelem předurčeným spasit svět: uprostřed umře a pak se znovu narodí, prochází proměnou od člověka k něčemu vyššímu. Není typickým superhrdinou v kostýmu, který by honil monstra a netvory.

* Opravdu byl inspirací David Bowie?
Ano, v té době vládli komiksovému trhu nabušení chlapíci s obrovskými svaly, silným krkem a mrňavou hlavou. Ten můj byl hubený a bledý, a nikoli náhodou připomínal Davida Bowieho. Arkwrightovo vzezření rozhodně ovlivnil Bowieho klip Muž, který spadl na Zem -zejména ta pěšinka uprostřed.

* Vaši knihu lze číst jako apokalyptickou vizi, příběh o ideologii a totalitě, sci-firomán. Je plná historických, náboženských, filozofických odkazů. Jaký příběh jste vlastně chtěl vyprávět?
Mnohé vycházelo z historického pozadí té doby: nástupu Margaret Thatcherové a pravicového křídla v Británii. Mysleli jsme, že je to začátek fašistického státu - ostatně Alan Moore v komiksu V jako Vendeta také předložil vizi fašistické budoucnosti. Nicméně doufám, že Luther Arkwright je v první řadě dobrý dobrodružný příběh.

* Nebál jste se, že tak komplikovaná struktura může odradit některé čtenáře, zvyklé na něco lehčího?
Jistě, musíte být trochu sečtělý, abyste si mohl počíst. V té době byly komiksy jednoduché a černobílé: to je hrdina a to zločinec. Já se pokusil o mnohovrstevnatý příběh, v němž text bude rovnocenný obrazům a odehraje se v různých paralelách, historických skutečnostech. Vybudoval jsem strukturu, pohrál si s designem: je to takové duševní puzzle. Čtenář je seznamován se scénami, aniž mu kdokoli vysvětluje příčiny a časy - musí si je sám ve své mysli poskládat. Jak příběh pokračuje, útržky do sebe zapadají až ke vzrušujícímu finále. Byl to velmi sebevědomý experiment, který do komiksové scény vnesl něco zcela odlišného. A stal se prvním britským grafickým románem.

* Je to polemika s americkým komiksem?
Americký komiks byl v té době k uzívání krotký: když někoho zastřelili, nebyla tam krev. Nikdo neklel, nebyl nemocný, neviděli jste sex. Dospělí si říkali: proč číst komiks? A já všechna ta témata vhodil do ringu grafického románu. Komiksovou scénu stále ovládají americké příběhy, proti nimž se snažím pěstovat komiks vysloveně britský. Můj nový grafický román Alice in Sunderland je parafrází Alenky v říši divů Lewise Carolla a vypráví o britské kultuře, historii, mýtech a vypravěčství.

* Váš hrdina se pohybuje v několika paralelách - různých světech. Kterou z nich byste si vybral?
Vlastně ani nevím. Možná je moje ideální paralela Nula Nula, bez válek, náboženství a znečištění, bohatství a majetku - utopická, futuristická společnost.