Komiksy francouzského kreslíře Emmanuela Guiberta patří ke světové špičce. A dobře je znají i čeští čtenáři, kteří díky nakladatelství Meander měli loni možnost číst příběh z Afghánistánu nazvaný Fotograf a také trilogii Alanova válka. K té teď ve Francii vyšel jakýsi "předdíl" jménem Alanovo dětství. A hned získal Grand Prix francouzské kritiky.
Obálka francouzského vydání Alanova dětství
Guibert potkal válečného veterána Alana Ingrama Copea v roce 1990 a protože mu jeho vyprávění připadalo zajímavé, začal se s ním scházet a jeho vzpomínky nahrával. Podle nich pak nakreslil tři velké komiksové sešity. Alan přitom nehýbal velkými dějinami, jen vedle nich a kvůli nim prožíval svůj život a vydává o něm svědectví. Teď Guibert mapuje i vojákovo dětství v Americe od roku 1925, kdy se narodil, do roku 1936, to zemřela jeho matka. Jedenáct let je tragických nejenom kvůli tomu, ale také kvůli hospodářské krizi, s níž se rodina musela vyrovnat.
"Guibert je mistrem asistované autobiografie v komiksu: nechává hrdinu ukazovat Ameriku, která už neexistuje, a projevuje při tom empatii a lásku k bližnímu," vysvětlil jeden z porotců, proč Alanovo dětství získalo prestižní ocenění mezi dalšími čtyřmi tisíci přihlášenými komiksy, které loni ve frankofonních zemích vyšly. I Alanovo dětství kreslil autor podobně jako předchozí historické vyprávění, tedy zapouštěl tuš do mokrého podkladu.
"Svým barevným podáním a tónováním evokuje staré fotografie pořizované v době, o níž vypráví," vysvětluje na komiksovém serveru Komiksarium.cz recenzent a editor Martin Přibyl. To on upozornil Meander, že se Alanovo dětství ve Francii chystá. "Máme o něj zájem a překlad chystáme," potvrzuje nakladatelka Ivana Pecháčková. Čekání si fanoušci originálního komiksového stylu mohou alespoň trochu zkrátit dalším Guibertovým komiksem, který letos Meander vydá. Jmenuje se Profesorova dcera a nabízí bizarní viktoriánskou lovestory mladé dívky s tisíce let starou mumií Imhotepa IV.
