Není divu, že sázkaři na České slavíky nevypisují kurzy. Největší napětí sobotního předávání ve Státní opeře? V druhé třetině Karel Gott nestíhá příchod do sálu před koncem reklamního bloku. Když se rozběhnou předtáčky s nominacemi na Objev roku, zvedá během přímého přenosu celou řadu, aby se včas dostal na svoje místo, které je uprostřed. Zvládne to tak, že kamery nic nevidí. Dohromady tedy skutečně žádná divočina.
Když o pár desítek minut dostane svého šestatřicátého Slavíka v pořadí, má to do nerváku ještě dál. V anketě hudební popularity se totiž nic nezměnilo. Kromě Gotta, který letos odjel turné s operní pěvkyní Evou Urbanovou, vyhrál Kabát, který měl tento rok kvůli práci ve studiu u nás jediný a ještě festivalový koncert, a Lucie Bílá, jež za to v přímém přenosu na Nově opakovaně neopomněla poděkovat Primě, na níž dělala porotce v soutěži Česko Slovensko má talent. Zřejmě i díky ní a vánočnímu albu zpěvačka dostala nejvíc hlasů a do sbírky přidala i dalšího Absolutního slavíka.
Mimo kamery
Že pro popis Českého slavíka už není příliš na místě používat slovo soutěž, asi nejlépe ilustrovalo, když zpěvačku roku vyhlašovala Anna K, která byla sama nominovaná. Na překvapení nehrají dokonce už ani pořadatelé, což bylo jasné už od počáteční promluvy režiséra Michaela Čecha, který na úvod před přenosem pobavil sál prohlášením, ať "vítězové děkují maximálně třicet vteřin. S výjimkou Karla Gotta, ten může déle..."
Právě Čechovi ale slavíci vděčí, že mají ve své nehybnosti alespoň nějaký švih. Už druhým rokem na nich dostávají prostor živí hudebníci. Letos strnulost pročísli třeba Chinaski, když zvolili písničku Kérka, nejostřejší věc z nového alba, která vrcholí sloganem: "Nechám si vykérovat na ptáka opravdickýho ču....".
Anebo Ewa Farna, když ze sebe v půlce písničky Maska nechala tanečníky strhnout šaty. Poetičtější kouzlo pak mělo společné vystoupení Jany Kirschner a Tomáše Kluse. Naopak se moc nepovedla vzpomínka na zesnulého Petra Muka. Petr Kolář v jeho písničce Tančíš sama sice potvrdil svoje technické kvality, ale Mukovu interpretačnímu kouzlu se nepřiblížil. V jeho podání citlivá písnička zněla spíš jako kýčovitá ústřední melodie k televiznímu seriálu, zvlášť když ho místo klavíru doprovázela kapela.
Šťastný nebyl ani estrádní nápad Ondřeje Ládka alias Xindla X, který se stal Skokanem roku, rozdat při své písničce Láska v housce prvním řadám hudební nástroje. Většinou se na ně dívali bezradně, i v trapností zavánějícím úkolu obstála především slavičí instituce Karel Gott, který vydržel hrát na triangl skoro do půlky písně. Přestože průvodce večera Libor Bouček pojal moderování profesionálně a vtipkoval vkusně, v sále se to ani tak neobešlo bez výzev režiséra, který publikum upozorňoval, kdy by bylo dobré tleskat.
Slavík je zkrátka taková "rodinná besídka" tuzemského hudebního byznysu, na kterou se dá přijít po vzoru kapely Nightwork i v teplákách. Třpyt velkých hudebních cen připomínají hlavně blesky fotoaparátů při závěrečné tiskové konferenci v hotelu Ambassador.
