V závěrečných řečech se ruské punkerky prohlásily za oběti Putinova režimu. Proces přirovnaly k těm, které pořádal Stalin. "Čekám odsuzující rozsudek. Ale přesto jsme zvítězily: svět vidí, že případ vykonstruoval autoritářský režim," řekla ve středu jedna z členek Pussy Riot Jekatěrina Samucevičová.
Členka dívčí kapely Pussy Riot Jekatěrina Samucevičová u soudu v Moskvě (4. srpna 2012)
V podobném duchu se nesou i protesty světových politiků a umělců, které unisono žádají osvobozující rozsudek. I patrně nejvlivnější ruský list Kommersant soudí, že proces s punkerkami poškozuje pověst Ruska ve světě. Je nepochybné, že z hlediska zásad liberální demokracie by měly být mladé ženy odsouzeny maximálně k pokutě. Náhrada za dobu, kterou strávily nesmyslně ve vazbě, by však měla být mnohem větší. Tím by komentář mohl končit.
Jak by to dopadlo u Svatého Víta?
V Rusku je trestáno něco, co by v civilizovanějších zemích prošlo. Avšak i ty mají hranice svobody umění, byť tolerantnější. Představme si to: do katedrály svatého Víta vtrhne v den pohřbu Václava Havla trojice zakuklených dívek. Než je ochranka zneškodní, stačí neuměle zapět, že Havel byl fašista a zrádce národa. Jak by zareagovaly naše policie a soudy? Byly by dívky potrestány pouze pokutou? Těžko, když i provokatér Roman Týc šel na měsíc do vězení za to, že vyměnil sklíčka v semaforech.
Kvůli výměně sklíček skončil výtvarník Roman Týc na měsíc ve vězení.
Je to tak: svoboda umění není absolutní ani v těch nejliberálnějších společnostech. Navíc někteří umělci mají sklon porušovat psaná i nepsaná společenská pravidla. Jednak z toho důvodu, že mnozí mají divokou, citlivou a zranitelnou povahu náchylnou ke konzumaci povzbuzujících látek a často zacházející do extrémů. Jednak proto, že veřejný skandál se stal jednou z nejlevnějších a nejúčinnějších metod reklamy na přesyceném trhu s populárním uměním.
Galerie „výtržníků“ |
Před pětatřiceti lety si vynutila světovou slávu jiná punková kapela, Sex Pistols. K pětadvaceti letům na trůně věnovala královně Alžbětě píseň God Save the Queen. Bůh měl v ní ochraňovat nejen královnu, ale i fašistický režim. Protože režim v Británii nebyl fašistický, Johny Rotten a spol. nebyli zavřeni, ale dosáhli nebývalého "úspěchu": píseň zakázalo rádio BBC, čímž zajistilo punkerům první místa v žebříčcích hitparád a světovou slávu.
Geniální manažer McLaren pochopil význam skandálu v propagaci hudby. A punkeři se ve veřejných provokacích, hádkách, opileckých scénách, rvačkách a hrubostech s chutí vyžívali. Ačkoli natočili jediné album Never Mind the Bollocks, hráli jen necelé tři roky, zajistili si nesmrtelnou slávu.
Veřejné aféry už předtím vyhledávali i jiní rockeři. Nejslavnější byl Jim Morrison ze skupiny Doors, ale teprve McLaren učinil z chování na hranici zákona a za hranicí běžné slušnosti reklamní strategii. A zdá se, že dámy z Pussy Riot jsou jeho čilými učednicemi.
Bývalý manažer Sex Pistols Malcolm McLaren s kapelou - Zleva Steve Jones, Jim Fetter, Paul Cook a Ronald Biggs na tiskové konferenci (Rio de Janeiro, 1978)
Výtržnictví si nesou už v názvu, anglicky "riot". Co znamená Pussy v moderní angličtině, ví každý školák. Netradiční, divoké a nevšední, v očích většiny však jistě výtržnické byly i pouliční koncerty skupiny. Vystoupení v katedrále Krista Spasitele byl vrcholem této taktiky. Kdyby zpívaly protiputinovskou píseň na řádném koncertě, nehrozilo by jim nic vážného ani v polodiktátorském Rusku. A nezískaly by ani světovou slávu.
V Rusku za ni tvrdě platí. To však nemění nic na tom, že jsou součástí moderního trendu, kdy umělci na sebe čím dál víc přitahují pozornost mimouměleckými prostředky. Koneckonců i herci v kamenných divadlech už hrají nazí a není daleko doba, kdy i filharmonie budou vystupovat s nahými flétnistkami, aby se proslavily.
Ruské punkerky tedy nepřirovnávejme k Plastic People of the Universe, kteří byli u nás pronásledováni v sedmdesátých letech. Ti prostě jen chtěli hrát nekonformní hudbu pro své diváky a posluchače, provokace nebyla v jejich plánu. Dívky z Pussy Riot ruského medvěda záměrně dráždily a medvěd se nechal vyprovokovat.
Hranice svobody
Liberální svět se shoduje, že by je medvěd měl pustit ze svých spárů, a to hned. A má pravdu. Ani on však není k umění absolutně tolerantní. V Americe chtějí přepisovat Chaloupku strýčka Toma, protože se v ní vyskytuje slovo "negr". Zmíněný Jim Morrison prchal v šedesátých letech před uvězněním za lascivity na pódiu.
Ve většině evropských zemí by byli popotahováni umělci tak či onak koketující s nacismem. Určitě by neprošly některé byť umělecké provokace s narážkami na pedofilii či formy extrémní pornografie.
Spisovatel Salman Rushdie se prochází po Praze, kde se zúčastnil Festivalu spisovatelů Praha. Duben 2001.
Všichni si myslíme, že je to správné, ale stejně tak si spousta Rusů myslí, že je správné věznit punkerky z Pussy Riot. Stejně jako masy muslimů schvalovaly fatvu, tedy rozsudek smrti nad Salmanem Rushdiem, způsobným mužem, ale literárním výtržníkem, který si dělal dobrý den z Mohameda. Naše katolická církev sice už dávno podezřelé spisy nepálí (někdy i s jejich autory), ale pořád má index zakázaných knih. A protestuje hlasitě proti spoustě uměleckých děl, která údajně tupí našeho Proroka.
Proces s ruskými punkerkami tedy nepoukazuje jen na necivilizovanost Putinova impéria. Poukazuje i na potřebu neomezené svobody slova a výrazu, a to i takových, které se nám hrubě nelíbí, a dokonce nás hrubě urážejí.
