Stejně jako byl Kolářův život úzce spjat s historií uměleckého a společenského dění, i výstava Sběratel Jiří Kolář tyto vlivy sleduje. Návštěvník tak může konfrontovat Kolářův sběratelský vkus s jeho vlastní tvorbou. Jako sběratel se zejména soustředil na počáteční pokusy nejrůznějších výtvarných ambicí a snah. Autory si vybíral podle vlastního vkusu, zda ho něčím upoutali nebo oslovili. Expozice se dá také chápat jako konfrontace tuzemského umění s tendencemi ve světě i jako další výstava zaměřující se na méně známé výtvarníky nebo skupiny.
Spojujícím hlediskem je zřejmě Kolářova láska k experimentu, která je patrná i na jeho sběratelské činnosti. Většina vystavených autorů se totiž také snažila vymanit ze vžitých postupů, diktátu doby nebo ověřených trendů. Expozice ve Veletržním paláci je nicméně rozčleněna podle jednotlivých období Kolářova života a zachycuje také autorovy aktivity ve výtvarném životě spojené s výměnami, dary nebo nákupy na aukcích.
Ve Veletržním paláci mohou návštěvníci zhlédnout dílo Vladimíra Boudníka, Ladislava Nováka, autorů skupiny 42 nebo osobnosti z okruhu experimentální poezie a umění akce, s nimiž Kolář spoluzaložil skupinu Křižovatka. František Kupka a Vojtěch Preissig jsou představeni rozsáhlejším uceleným souborem prací.
Jiří Kolář se narodil 24. září 1914 v Protivíně. Je těžké ho zařadit k nějakému uměleckému směru, neboť již od počátků své tvorby se choval spíše jako solitér. Ke Kolářově orientaci významně přispělo členství ve skupině 42. Po druhé světové válce Kolář hodně cestoval. Zavítal například do Anglie nebo Francie, která se po roce 1980 stala jeho druhým domovem. V roce 1963 začal výtvarník pracovat v uměleckém sdružení Křižovatka, se kterou také vystavoval. V této době také začíná autor experimentovat s nejrůznějšími principy koláží, zejména díky nimž si vybudoval svébytné postavení ve výtvarném světě.
Bohumil Kubišta: Hlava |
František Kyncl: Bez názvu |
Milan Knížák: Kniha Dokument |
Pohled na instalaci |
Libor Fára: Z cyklu Hrací stoly |
Jiří Kolář - sběratel. |