Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kohout dostal ve Vídni medaili

  12:14aktualizováno  12:14
Spisovatel Pavel Kohout dostal ve středu ve Vídni čestnou zlatou medaili za zásluhy o rakouskou metropoli. Předal mu ji zemský hejtman a starosta Vídně Michael Häupl. Vyznamenání mu patří i za celoživotní dílo.

"Jsem přesvědčen, že je velký počet spisovatelů a umělců, kteří si zaslouží takové ocenění, ale Pavel Kohout jako spisovatel je pro nás tvůrcem kultury, opravdový velikán, spisovatel světového formátu," řekl Häupl při slavnostním předání. Kohouta považuje za symbol svobody.

Místopředseda dolní komory rakouského parlamentu Heinz Fischer ocenil životní dílo Pavla Kohouta a připomněl jeho přínos pro česko-rakouské vztahy.

"Jsme na tebe hrdí, děkujeme ti za všechna díla, za všechno, co jsi dokázal," zdůraznil Fischer.

Žádné ocenění z Česka

Kohout byl oceněním potěšen. "Je to den, se kterým člověk nepočítá, protože vyznamenání si nedáváme sami. Já mám řadu vyznamenání z řady evropských zemí a je docela příznačné, že žádné z Čech. Myslím, že to je v pořádku."

Komunistický režim donutil Kohouta nedobrovolně opustit republiku. Kontroverzní osobnost české literatury žije střídavě ve Vídni i v Praze.

Ocenění Kohouta inicioval bývalý hradní kancléř Karel Schwarzenberg, který rovněž v alpské republice dlouhou dobu žije. Podle radnice získal spisovatel vysoké vyznamenání, které se uděluje zřídka a pouze předním osobnostem.

Čestná medaile není první

Čestná medaile není prvním Kohoutovým oceněním v Rakousku. Například už v roce 1978 získal rakouskou Státní cenu za literaturu.

Pavel Kohout se narodil 20. července 1928 v Praze. Vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Pracoval v Československém rozhlase, jako kulturní přidělenec na ambasádě v Moskvě či jako šéfredaktor časopisu Dikobraz. Od roku 1956 se věnuje samostatné literární a dramatické tvorbě.

V roce 1977 byl Kohoutovi povolen roční výjezd do Rakouska, kde spolupracoval v divadle Burgtheater. Při návratu do Československa ho na hranicích vrátili do Rakouska. O dva roky později mu bylo odňato státní občanství.

Po revoluci v roce 1989 se krátce vrátil. Působil jako konzultant prezidenta Václava Havla. K jeho nejvýznamnějším dílů patří romány Katyně, Z deníku kontrarevolucionáře, Hodina tance a lásky či drama August, August, august. Kohout je potřetí ženatý se spisovatelkou Jelenou Mašínovou. Má tři děti.

Pavel Kohout

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Spisovatel Michal Viewegh v pořadu Za scénou
Prodeje mých knih šly dramaticky dolů, řekl Viewegh v pořadu Za scénou

„Románu Melouch jsem prodal desetkrát nebo jedenáctkrát méně než Účastníků zájezdu. Prodeje šly dramaticky dolů,“ řekl Michal Viewegh v pořadu Za scénou. V...  celý článek

Frankurtskou radnici Römer během knižního veletrhu ozvláštnila světelná show...
KOMENTÁŘ: Letos ve stínu, za dva roky v Lipsku mají naše knihy šanci

Frankfurt (Od naší zpravodajky) Frankfurtský knižní veletrh, který v neděli skončil, vsadil letos na čtenářskou kartu – a jeho návštěvnost znovu vzrostla.  celý článek

Z nového celobarevného vydání Domečku pro panenky
Český Sandman už má Domeček pro panenky celý v barvách

Zatímco první české vydání zdobil surreálný obraz domečku, to nynější na obalu doprovází doslova hororová panenka. Řeč je o druhé knize Sandmana nazvaná právě...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.