| Tomáš Kočko je devětadvacetiletý rodák z Frýdku-Místku. Po studiu herectví na Janáčkově konzervatoři v Ostravě absolvoval na brněnské JAMU muzikálové herectví a nyní je v posledním ročníku oboru operní režie. Na JAMU se seznámil prostřednictvím tehdejšího profesora Petra Ulrycha s básnickou sbírkou Horní chlapci rožnovského básníka a germanologa Ladislava Nezdařila. V roce 1999 vydal se svým Orchestrem první stejnojmenné album. Minulý rok přidal k této zhudebněné poezii, jejíž hlavními tématy jsou zbojníci, formani a dřevěné chalupy v Beskydách, druhý nosič Do kamene tesané aneb ONDRÁŠ. Kočko je známý také z divadelních prken a televizních obrazovek. V Městském divadle v Brně účinkuje v muzikálových představeních West Side Story a Babylon. Diváci České televize ho měli možnost zaregistrovat v loňském roce jako moderátora hudebního pořadu Sešli se... Zpěv a hru na kytaru Tomáše Kočka doprovází houslista Pavel Hanousek, flétnistka Petra Václavíková, kontrabasista Jiří Vágner a perkusista Petr Hladík. |
v Čechách a na Moravě vypátrali?
Myslím si, že za pozváním je mezinárodní festival Europian broadcasting union, na kterém jsme vloni v Rožnově pod Radhoštěm s kapelou hráli. Byla to akce státních rozhlasů zemí Evropy, na které vystupovali jednotliví zástupci. A manažerovi právě polské kapely se naše písničky zalíbily.
Cítíte se být tímto pozváním poctěn?
Hodně mě to těší a naši nominaci pokládám za velký úspěch. Zároveň se mi potvrzuje má teorie o tom, že doma není nikdo prorokem. To znamená, že nejlepšího hodnocení se hudebníkovi dostane úplně odjinud, než odkud to očekává.
Předcházela pátečnímu vystoupení větší příprava?
Bohužel jsme všichni členové Orchestru ze všech koutů Moravy a každý z nás máme ještě jiné projekty. Naposledy jsme společně hráli v prosinci, ale všichni znají repertoár, který budeme hrát. Na dopilování některých částí bude určitě čas. Jsme na to zvyklí, protože podobným způsobem tvoříme i nové skladby. Zkouším je nejprve s každým zvlášť, a pak jednotlivé části lepíme jako mozaiku.
Upravil jste repertoár speciálně pro polské publikum?
Původně jsem chtěl, abychom ve Varšavě hráli něco jiného, než co zaznělo na EBU, ale bohužel se mi to nepodařilo. I když mám přichystaný materiál pro další desku, kterou se chystám vydat před Vánocemi, není zatím nazkoušený s kapelou. Na koncertu proto zazní většinou hitovky z desek Horní chlapci a Do kamene tesané aneb Ondráš.
Jaké reakce očekáváte ze strany Poláků?
Publikum bude asi naši hudbu vnímat jako českou, což nebude přesné. Mohl bych jim nějak naznačit, že v Čechách se hraje jinak. Věřím, že naši hudbu pochopí. Vycházím ze zkušeností, když jsme hráli na mezinárodním folklórním festivalu
v Šumperku, kde jsem posluchačům vysvětloval, že jsou naše písně o zbojnících. Poláci reagovali nadšeně se slovy, že mají také svého zbojníka, Jánošíka. Spojují nás Beskydy a beskydský folklór je podobný na slovenské, moravské i polské straně. Na druhé straně Varšava je mnohem dál a tam je možná úplně jiný folklór.
Na mezinárodních festivalech se setkáváte s tradiční hudbou jiných zemí. Nacházíte v takovéto hudbě inspiraci?
Hudba je pro mě inspirativní, pokud je dobrá. Konkrétně mě zaujalo vystoupení skupiny slovenských Maďarů Ghymes, kteří hrají maďarský folklór. Pojali jej ale po svém a člověk pak poslouchá, jestli používání moderních nástrojů jde vůbec k duchu jejich hudby. Na EBU mě jednoznačně nejvíce zaujaly severské skupiny, například
z Norska a Finska. Jejich folklór je drsný a to mu přidává na zajímavosti.
