Předcházející knižní tipy najdete ZDE
TIP TÝDNE - Beletrie
JUAN MARSÉ: Dívka se zlatými kalhotkami (Odeon)
Světová knihovna Odeonu slavila titulem Ještěrčí ocásky katalánského spisovatele a držitele Cervantesovy ceny Juana Marsého svůj padesátý svazek. Nyní se týž spisovatel podepisuje pod bibliografickou položku prestižní edice s číslem 100. Zapomenutý spisovatel píše ve svém domě na pláži paměti. Do poklidného stereotypu přijíždí jeho nestydatá neteř Mariana se svým přítelem fotografem. Přes den se Mariana miluje nebo hádá se svým přítelem, kouří a chodí na procházky, v noci pomáhá strýci s přepisováním pamětí a nahá s ním v posteli vede vášnivé debaty, končící často až se svítáním. Spisovatel pod vlivem Marianiných otázek bilancuje svůj život a čím dál víc se oddává erotickým fantaziím o ní i její matce. Když se obě ženy setkají, má to pro spisovatele fatální důsledky, které mohou vést až k sebevraždě.
TIP TÝDNE - Napětí
TANA FRENCHOVÁ: V lesích (Argo)
Debut mladé irské autorky se stal v žánru kriminálních thrillerů senzací roku 2007 a záskal cenu E. A. Poea. Policejní vyšetřovatel v Dublinu Rob Ryan se svou kolegyní Cassií Maddoxovou dostanou na starost případ dvanáctileté holčičky brutálně zavražděné v lese blízko místa, kde si před dvaceti lety hrály o prázdninách tři děti a dvě z nich se už nikdy nevrátily. To třetí, které se vrátilo a které si ale vůbec nic nepamatovalo, je Rob Ryan, jenž si kvůli svému traumatickému zážitku dokonce i změnil jméno. Nový případ, který je čím dál jasněji provázaný s onou starou tragédií, otvírá Robovu hluboce skrytou minulost a každá stopa pátrání vede vždycky do lesa.
TIP TÝDNE - Pro děti
JANA ŠRÁMKOVÁ: Putování žabáka Filemona (Labyrint)
Pohádková prvotina Jany Šrámkové, která v roce 2009 získala za svou psychologickou novelu Hruškadóttir Cenu Jiřího Ortena. Když plyšový žabák Filemon jednoho dne objeví na svém těle přišitou cedulku se jménem továrny, kde ho vyrobili, netuší, jaké dobrodružství tím začíná. Spolu s kamarádkami, ovečkami Peřinkou a Bimbalkou, se vypraví Podkrkonoším na cestu plnou nástrah, na jejímž konci zjistí, že domov není tam, kde nás vyrobili, ale tam, kde nás má někdo rád.
TIP TÝDNE - Klasika
ADOLF BRANALD: Vizita (Nakladatelství XYZ)
Nové vydání románu, který se stal literárním základem hned dvou velmi populárních českých filmů Sestřičky a Pozor, vizita!, vychází ke stému výročí narození jeho autora. Výtečný vypravěč Adolf Branald čtenáře provede několika nemocničními odděleními i dalšími zdravotnickými zařízeními v šedesátých letech minulého století, představí lékaře, sestřičky i jejich pacienty a jejich soukromé i pracovní vztahy. Z hrdinů románu nejvíce utkví světoběžník Prepsl - bacilonosič, který odmítá operaci, aby mohl zůstat na infekčním oddělení a nemusel se vrátit do svého domku, kde žije úplně sám.
TIP TÝDNE - Pro poučení
GEOFFREY Z MONMOUTHU: Dějiny britských králů (Argo)
Haličsko-volyňský letopis (Argo)
Další dvě položky mimořádně podnětné edice Memoria medii aevi, přinášející v českých překladech historickou a kronikářskou literaturu středověku. V první z nich sleduje biskup ve Flintshire a ve Westminsteru panování všech britských králů od Bruta až po velšské krále vládnoucí v 11. století. Třetina jeho Historie je však věnována králi Artušovi a kouzelníku Merlinovi, tedy postavám, které v následujících staletích ožijí v celé řadě historických i románových děl a stanou se hrdiny nesčetných filmových a divadelních adaptací.
Haličsko-volyňské knížectví se rozvíjelo na velmi exponovaném pomezí střední a východní Evropy a bylo nuceno žít v neustálém kontaktu se světem pravoslaví a katolicismu, světem baltského pohanství a stepních etnik. Jak dokazuje i místní letopis ze 13. století, kultura Haliče a Volyně překonala konfesní bariéry a díky stýkání se odlišných kulturně-geografických celků umožnila Haličsko-volyňskému knížectví stát se na jistou dobu originální kontaktní zónou, prvkem spojujícím střední a východní Evropu. Letopis dosud nebyl přeložen do češtiny, a to ani formou ukázek v antologiích středověkého písemnictví.
TIP TÝDNE - Komiks
CHRIS CLAREMONT: Vetřelci vs. Predátor, kniha druhá (BB/art/Crew)
Nejnebezpečnější nepřátelé lidstva bojují o nadvládu, a ať už zvítězí kdokoliv, lidé prohrají. Ve druhé knize najdou fanoušci komiksových ikon mimořádně úspěšný epický příběh Nejnebezpečnější ze všech druhů z pera komiksové superstar Chrise Claremonta, tvůrce moderních X-Menů, a další napínavé příběhy vytvořené řadou špičkových komiksových tvůrců z novějšího období. Tyto příběhy se dívají na souboje Vetřelců a Predátorů ze všech možných stran a dokazují, že i vetřelci jsou schopni vývoje. Což ale není moc dobrá zpráva.
TIP TÝDNE - Audiokniha
SIMON BRETT: Prevítem snadno a rychle (Tympanum)
Každé dítě je podle autora od narození především prevít, před kterým je třeba se mít stále na pozoru a nepodléhat jeho lstivě roztomilým úsměvům, nemotorným pohybům a sladkému broukání. Batolata nejsou roztomilá a bezbranná. Batolata jsou cílevědomá stvoření, kterým je žvatlání rodičů k smíchu, ale neprozradí se ani náznakem, protože je to pro ně výhodné. Nejpopulárnější knihu britského humoristy v nezkrácené verzi do podoby tří audioCD načetl populární český herec Václav Postránecký.
DÁLE VYŠLO:
JIŘÍ BÍLEK: Vojáci druhé kategorie (Knižní klub)
Nekonkrétní název vysvětluje zcela jednoznačně podtitul "ameb Neříkejte jim černí baroni". Knížka mapuje historii pomocných technických praporů neboli PTP v československé armádě za minulého režimu. Součástí publikace je i přehled a stručná historie všech PTP v historii československé armády.
GUSTAV HERLING-GRUDZIŃSKI: Hřbitovní poutník (Paseka)
Dvojice povídek se váže k válečným událostem na území bývalé Jugoslávie. Blahoslavená, svatá je tragickým příběhem polské dívky, která je v Bosně podrobena sexuálnímu násilí ze strany srbských vojáků, protagonistou titulní prózy je srbský kapitán Malić, jeden z aktérů masakru bosenských Muslimů ve Srebrenici.
PETR VOLF: Okamžik rozhodnutí (Kant)
Jedenačtyřicet rozsáhlých interview z pera výtvarného redaktora časopisu Reflex. Nechybějí rozhovory s takovými legendami, jako je brazilský architekt Oscar Niemeyer, německý malíř Neo Rauch, jeho čínský protějšek Zhang Xiaogang, ředitel Musée d´Orsay Serge Lemoine nebo první dáma české výtvarné scény Adriena Šimotová.
PAVEL RŮŽEK: Bez kůže (dybbuk)
Autor generačního románu se neschovává za množné číslo, ve svých vzpomínkách je sám za sebe. Za jednoho z "vynechané generace" narozené kolem roku 1950. Na rozdíl od většiny jiných prozaiků v tomhle případě neplatí retušování obrazu, bahno a kal normalizace je tu přítomno v celé své "kráse".
KOBI OZ: Moše Chuvato a havran (GplusG)
Román přináší příběh jedné rozvětvené tuniské rodiny žijící v Izraeli. Rezignovanost, typická pro hlavního hrdinu Mošeho, a hledání radosti je svým způsobem generační výpovědí mladých Izraelců, kteří se v Izraeli už narodili, byť jejich rodiny přišly z nejrůznějších částí světa.
HANA PACHTOVÁ: Adam a Ema (Kniha Zlín)
Texty nové knihy povídek Hany Pachtové se nesou ve znamení napětí mezi velmi lyrizovaným vyjádřením a krutým dějem. Ústředním tématem povídkového soubor sedmi vyprávění je zdánlivě milostný vztah. Autorka do povídek ovšem zahrnuje komplikovanější zápletku, která často původní linku zcela "přestaví".
ANGELO TURTUFERI: Giotto - Život umělce (Knižní klub)
Barevná bohatě ilustrovaná publikace seznamuje čtenáře se životem a dílem italského malíře, sochaře a architekta florentské školy. Významně se podílel na rozvoji gotického umění a na vývoji celého západního umění. Je považován za zakladatele moderního malířství.
JIŘÍ KOLÁŘ: Svědek (Odeon)
Výbor Vladimíra Justla z díla předního českého básníka a světově proslulého výtvarníka. Obsahuje básně z autorových nejslavnějších sbírek, mj. Křestný list, Dny v roce, Roky v dnech, Prométheova játra, Přestupný rok čui návod k upotřebení.
HANA LUNDIAKOVÁ: Vrhnout (Kniha Zlín)
Debut talentované autorky shrnuje její drobnou prózu z let 2000-2009, a sice texty z větší části dosud nezveřejněné. Lundiaková ve své próze navazuje na experimentální linii české literatury, jak ji v 60. letech rozvíjely mj. Bohumila Grögerová (v knize Meandry) nebo (takřka celým svým dílem) Věra Linhartová.
KAREL HALOUN: Syflárna (Větrné mlýny)
Děj divadelní hry předního českého výtvarníka a grafika se odehrává v 70. letech minulého století, v době tuhé normalizace, (jak název napovídá) na dermatologicko-venerologickém oddělení fakultní nemocnice v Praze. Opírá se o autorovy osobní zážitky; nebyl zde ovšem léčen z pohlavních chorob, ale "z politického názoru" – pracoval zde jako pomocný uklízeč.
