Alfred Hitchcock

Alfred Hitchcock | foto: archiv

Knižní tipy: Alfred Hitchcock uvádí...vraždy

Mezi hlavní tipy týdne se nám tentokrát dostalo více zločinců, než je zdrávo. Příště se to pokusíme napravit...

Předcházející knižní tipy najdete ZDE
TIPY TÝDNE
Beletrie
ESTHER J. ENDINGOVÁ: Po Valentýnu
(Odeon)
Debut holandské spisovatelky důvěryhodně popisuje současný stav generace "dětí květinových dětí", tedy těch, jejichž rodiče brali svůj životní styl "zodpovědně" a do vínku svým ratolestem dali takovou či onakou výlučnost. V případě dětí psychicky komplikované hippie matky a jejích svérázných partnerů to začíná už u jmen: vypravěčka se jmenuje Rain, tedy Déšť, její zasebevražděný bratr byl Ocean, sexuálně nadprůměrně aktivní bratr, se kterým se Rain občas věnuje postelovým hrátkám, nosí jméno Storm, Bouře. Rodinné "kletby", nestandardní vztahy, drogy (jsme přece v Amsterdamu), povahová nevyzpytatelnost, to všechno autorka podává velmi šikovně a s vhledem, který napovídá jisté osobní angažmá.

Napětí
LINDA LANDRIGANOVÁ (ed.): Recept na vraždu a další povídky
(BB/art)
Alfred Hitchcock´s Mystery Magazine měl po padesát let pověst jednoho z nejvýznačnějších amerických časopisů, publikujících povídky. Specializoval se na detektivní žánr a "mystery". Editorka se při pořádání tohoto sborníku obrátila na samotné čtenáře, kteří sami rozhodli hlasováním o jeho obsahu. Výsledkem je čtyřiatřicet povídek, mezi jejichž autory najdeme i klasiky kalibru Eda McBaina, Lawrence Blocka či Donalda E. Westlakea.

Pro děti
JARMILA TURNOVSKÁ: Kamarádi
(Nakladatelství XYZ)
Příběhy Válečka, Gábiny, Ferdy a Honzy, kamarádů z kouzelného prostředí pražské Malé Strany, baví už několikátou generaci čtenářů i televizních diváků. Autorka postavy vymyslela už v roce 1969 nejprve jako protagonisty televizního seriálu (na svou roli Válečka dodnes ironicky vzpomíná Marek Eben), posléze na základě jeho úspěchu napsala knižní podobu těchto dětských dobrodružství, do kterých téměř nepronikly nepříliš šťastné dobové kulisy a jsou zábavná dodnes.

Klasika
RAYMOND CHANDLER: Loučení s Lennoxem
(Albatros Plus)
RAYMOND CHANDLER: Vyděrači nestřílejí (Albatros Plus)
"Vytvořil v tomto žánru dílo, které představuje třídu samu pro sebe; nic se jí nepodobá a nic ji literárně nepřevyšuje." Tak hovoří o Raymondu Chandlerovi (1888 - 1959) jeho česko-kanadský kolega Josef Škvorecký na předsádce povídkové sbírky Vyděrači nestřílejí, kterou nakladatelství Albatros zakončuje dlouhodobý projekt vydávání Chandlerova díla. Poslední regulérní "marloweovkou" této řady je Loučení s Lennoxem, která populárního soukromého detektiva přivádí do prostředí válečných veteránů i do literárních kruhů. 

Pro poučení
GERALD L. POSNER & JOHN WARE: Mengele - Anděl smrti
(Nakladatelství XYZ)
Životní příběh jedné z největších lidských zrůd 20. století zpracovali britský novinář John Ware a jeho americký kolega Gerald L. Posner na základě svého studia, trvajícího deset let. Při popisech jeho činů v Osvětimi se čtenáři tají dech, nad neschopností spravedlnosti dopadnout jej během více než třicetiletého poválečného pobytu v Jižní Americe nemůže nekroutit hlavou. na základě autentických dokumentů, deníkových záznamů i rozhovorů s pamětníky autoři vytvořili působivý portrét člověka, jehož způsob myšlení se vymyká lidskému chápání.

DÁLE VYŠLO
FERNANDO PESSOA: Kniha neklidu
(Argo)
Rozporuplné klasické dílo nejslavnějšího portugalského spisovatele, píšícího pod řadou pseudonymů, přináší na bázi (para)deníku autorovy svébytné filozofické úvahy, vzpomínky, zápisky na sociální témata i zcela lyrické pasáže.

SIMONA BOAROVÁ, MARKÉTA HANELOVÁ, JANA JŮZLOVÁ: Tři ženy v Indii (Universum)
Kniha, v níž postřehy tří mladých žen na cestě za exotikou hraje stejnou roli jako více než stovka barevných fotografií. Všednodenní zážitky i zobecňující pozorování o stále ještě tajemné zemi mnohé napovídají.

GRAHAM HANCOCK: Hledání nadpřirozena (BB/art)
Problematika pravěkých jeskynních maleb ve Španělsku, Francii, Itálii i v Africe je pro autora odrazovým můstkem ke zkoumání nejen lidské minulosti, ale také lidského genetického kódu, magických obřadů i mimozemských civilizací. Ocení zvláště Dänikenovi fanoušci.

JULIAN BARNES: Arthur & George (Odeon)
Významný britský spisovatel ve svém nejnovějším románu uvádí na scénu "otce Sherlocka Holmese" Arthura Conana Doylea, který se osobně (a občas poněkud "holmesovskými" prostředky) angažuje v kauze, nikoli nepodobné naší hilsneriádě.

CHARLES BUKOWSKI: Nejkrásnější ženská ve městě (Argo)
Ačkoli tento povídkový soubor provází do světa reklamní slogan o "bezkonkurenčně nejchlípnějším díle" svého autora, vlastně se základní představě o Bukowském, kterou si udělá každý, kdo od něj přečetl alespoň jednu knihu, výrazně nevymyká. Fanoušek ocení, odpůrce odloží.

GITA DUDOVÁ: Život nebyl žádná nuda (Knižní klub)
Cosi jako česká dívčí odpověď na tolstojovské Dětství, Chlapectví, Jinošství. To vše ovšem v letech 1936 - 1956, kdy vypravěččin život ovlivňují rasové a posléze třídní zákony obou zločineckých režimů. Autorka debutuje v pokročilém věku, příběh Kristýny, jejího alter ega, však není uzavřen.

VLADIMÍR KARPENKO: Alchymie (Academia)
"Obrazy z dějin" a metody jedné z nejstarších věd (či pavěd?) z hlediska skeptika, tedy chemického odborníka. Přes úsměvnost některých dobových představ jí však nelze upřít značný kulturní, ale i vědecký význam.

LADISLAV NOVÁK: Malý slovník naučný (dybbuk)
Experimentální básník a výtvarník Ladislav Novák (1925 - 1999) napsal sbírku, parodující výkladové slovníky a přinášející zároveň průřez jeho básnickými přístupy, už v polovině 60. let minulého století. Knižně vychází poprvé.