Knížák pukne vzteky, radovala se Mládková nad novými Kupkovými obrazy

  • 278
Obrazy Františka Kupky, které v USA koupila Meda Mládková, dorazily ve středu dopoledne do pražského Musea Kampa. Kromě obrazů získalo muzeum i malířovy dopisy a vzácnou dokumentaci. Mecenáška za díla zaplatila půl milionu dolarů.

"Knížák pukne vzteky," prohodila několikrát během rozbalování mecenáška, která měla s bývalým ředitelem Národní galerie letité spory.

Vládní speciál, kterým obrazy z USA jednoho z nejvýznamnějších českých malířů první poloviny 20. století putovaly, dosedl na plochu letiště ve Kbelích kolem osmé hodiny ráno. Lepenková krabice, v níž byl poklad ukrytý, pak putovala do Sovových mlýnů. Letadlem se vrátil z návštěvy USA ministr obrany Alexandr Vondra.

Obrazy pomohl získat ostravský průmyslník

"Kolik je vlastně hodin," ptala se na místě sběratelka. Na hodinkách totiž stále měla zámořský čas. Přenastavit ručičky hodinek jí ochotně pomohl ředitel Nadace Jana a Medy Mládkových Jiří Lammel. "Celníci přijdou mezi desátou a jedenáctou, musíme na ně s rozbalováním počkat," nastínil plán ředitel.

Čekání na úřední proceduru Meda Mládková vyplnila povídáním, ve kterém přítomným popisovala, jak se poznala s manželem či který Kupkův obraz si pořídila jako první. Stále ji to však táhlo ke krabici s obrazy. "Tak kdy už přijdou, nemůžeme to už otevřít?" tázala se nedočkavě.

Součástí zásilky jsou i dobové dokumenty a výstřižky.
Na celou proceduru vybalování dohlížela Celní správa.
Tady se podle Mládkové zrodily Kupkovy typické kruhy. Mecenáška si prohlíží

Sedla si vedle krabice a začala vyprávět příběh obrazů, které koupila koncem loňského roku od Lilli Lonngren Andersové za půl milionu dolarů, v přepočtu asi 10 milionů korun. "Bývalý ředitel Národního muzea v New Yorku ji jako mladou historičku umění poslal za Kupkou do Paříže. Zajímalo ho, jak dospěl k abstrakci," osvětlila sběratelka osud obrazů. S Andersovou byly, co se týče Kupkova díla, spíše konkurentkami. Přesto se Mládkové podařilo po roce a půl jednání díla získat. Lilli Lonngren Andersová chtěla sbírku prodat někomu, koho znala a o kom věděla, že se Kupkovi věnuje. Původně prý chtěla celý milion dolarů.

Nemalou zásluhu na obchodě má generální ředitel a člen představenstva Vítkovice Holding Jan Světlík, který k nákupu přispěl půjčkou 200 tisíci dolarů. Díky za spolupráci podle Mládkové patří také ministrovi Jiřímu Pospíšilovi.  

Fotogalerie

Před půl jedenáctou prošli chodbami muzea dva zástupci Celní správy a nastal všemi očekávaný okamžik. "Originál od falza bych asi nepoznal," přiznal celník hned na úvod. "Ale náš úkol je jiný. Musíme doložit, že k vám doputovalo to, co je deklarováno," vysvětlil zvídavé sběratelce, která se neopomněla zeptat na důvod jejich návštěvy.

Kurátor Jiří Machalický vzal do ruky nůž a začal rozřezávat první balík. "Podívejte, jakou práci si s tím dala," povzdechla Mládková nad pečlivostí Andersové, která obrazy osobně balila. Jako první se ze stránek The Washington Postu vyloupla Kupkou ilustrovaná Píseň písní. "Ne, to není on," pronesla jen Mládková. Očividně se nejvíc těšila na obraz mladé dívky v zahradě. "Na něm je vidět, kdy se u Kupky zrodila abstrakce," snažila se Mládková vysvětlit jeho důležitost přítomným.

Tady začala abstrakce, prohlásila Mládková jako v transu

Při otvírání druhého balíku se konečně dočkala. "Máte ho naopak," upozornila Mládková asistenty, kteří obraz vytáhli na sametem potažený stůl. "Tady, tady to začalo," opakovala jako v transu sběratelka.

Dívka v zahradě

či Tančící dívka v zahradě, olej na plátně, 64,8 × 52,1 cm, značeno vpravo dole Kupka 1906.

Meda Mládková ukazuje Kupkův přelomový obraz Dívka tančící na zahradě. (25. ledna 2012).

Kupkovi stála modelem jeho nevlastní dcera Andree. Odtud také pramení oficiální název (alespoň podle deklarační dokumentace). Podle Mládkové je unikátní proto, že se na něm poprvé Kupka pouští do abstraktního pojetí malby.

"A dospělo to až tam," její prst zamířil ke stěně galerie, na které visí série Kupkovy geometrické abstrakce. "Američané se k takovéto abstrakci dopracovali až po válce, v tom je Kupka unikátní."

Asi deset minut si obraz přítomní fotí a natáčejí. Mládková se nemůže vynadívat, dokonce naznačuje tanec, to aby dokázala, jak se pohyb dostal do Kupkových obrazů. Pak už je čas vytáhnout ostatní díla. Nejdřív však Dívka putuje do depozitáře ve 4. patře. Veze ji tam ředitel Lammel. "Františku, vítej doma," uzavírá rok a půl dlouhou anabázi.

Asistenti na zelené sukno vytahují další a další obrazy a skici. U jedné z nich se Mládková zastaví. "Co je to tady napsáno?" Typické tmavé brýle jdou dolů, sběratelka bere ty na čtení a studuje francouzsky psaný text v rohu. "Zrození kruhů," volá vítězoslavně. "Ty kruhy známe z Fugy."

Kromě obrazů doputovaly z USA skici, kresby a dokumenty, které doplní unikátní kolekci Musea Kampa. "Svým způsobem jsou mnohem důležitější či vzácnější než obraz dívky v zahradě," vyjádřil se na adresu dokumentů a skic Jiří Lammel. "Díky nim si můžeme udělat představu, jak malíř uvažoval, jak se dílo vyvíjelo v čase."

Dokumenty budou důležitým vodítkem pro chystanou malířovu retrospektivu, která by měla vzniknout ve spolupráci s Národní galerií. Mládková sice opakovala, že Knížák určitě pukne vzteky, avšak zdůraznila, že vztahy s galerií se odchodem jejího bývalého ředitele Milana Knížáka dávají do pořádku. "Chceme s ní spolupracovat a myslím, že oni s námi také," zhodnotila rodící se spolupráci Mládková.

Současná kolekce děl Františka Kupky, jehož obrazy trhají na aukcích rekordy, tvoří základ rozsáhlé sbírky Jana a Medy Mládkových. Sbírka v pražských Sovových mlýnech obsahovala do této chvíle 215 Kupkových studií, kreseb a obrazů a patří k nejucelenějším svého druhu na světě. Na přelomu tisíciletí ji Mládková věnovala hlavnímu městu.