"Nedopadlo to vůbec tak špatně, jak jsem čekal. Upřímně řečeno, počítal jsem s větším propadem," říká znalec knižního trhu Jaroslav Císař. Obává se však, že horší časy nastanou letos. "Do Evropy dorazí ekonomická krize vždycky s určitým zpožděním, v předválečném Československu to například trvalo tři roky," míní Císař.
Slováci si výrazně polepšili
V produkci novinek se Česko stále může směle měřit s dalšími západoevropskými zeměmi, v osmdesátimilionovém Německu kupříkladu vychází zhruba pětaosmdesát tisíc nových titulů ročně.
Loňské výsledky však překvapí i z jiného důvodu, totiž větší průbojností slovenské literatury.
Ta byla v posledních letech trochu popelkou: zatímco slovenští nakladatelé rádi tisknou české autory, naopak to neplatí. Předloni tu vyšlo stěží osmdesát překladů, loni jich bylo už dvě stě dvacet pět. V porovnání s dlouhodobou vládou angličtiny, která se pohybuje v číslech třináctkrát vyšších, se to nicméně zdá pořád málo.
Česko vs. cizinaPočet vydaných knih Česko Loňské výsledky v cizině Uvádíme pouze nové tituly bez dotisků a reedic. |
Stabilně se dobře daří beletrii, která loni zaznamenala lehký přírůstek a tvoří více než čtvrtinu všech vydaných titulů. Zájem je o dětskou literaturu, historické a životopisné publikace, naopak výraznějšího úbytku se dočkala vysokoškolská skripta a učebnice.
Silná knižní produkce sice svědčí o plodném trhu, ale má i své stinné stránky. Jedni vyzdvihují větší konkurenci a výběr, druhým vadí obtížnější orientace v knihkupectvích. Kromě toho tituly rychleji "stárnou". Stačí měsíc, dva a jednu knihu vytlačí druhá – novější.
