Paperbacky v Česku neletí, Amerika je do nich zamilovaná.

Paperbacky v Česku neletí, Amerika je do nich zamilovaná. | foto: Profimedia.cz

Dobré čtení v levném obalu letí ve světě, u nás jím čtenář pohrdá

  • 30
Ve Spojených státech byl uplynulý rok prohlášený za rok paperbacků, prodal se jich totiž rekordní počet. Češi však stále považují tento typ vydání za méněcenný, i když by mohli výrazně ušetřit.

Nakladatelé si lámou hlavu, jak ušetřit a nezdražovat knihy. Recept se přitom sám nabízí. Jen na něj čeští čtenáři nejsou připraveni. Nejde o dramatickou změnu v podobě méně nákladných elektronických knih, ale o něco mnohem méně radikálního: situaci na trhu by mohly změnit paperbacky, tedy brožovaná vydání knih. Jejich výroba je levnější až o dvacet procent a podle zkušeností ze zahraničí si je koupí mnohem víc lidí než knížky s pevnou vazbou. U nás to však neplatí. Proč?

"Je tu jakési obrozenecké zbožštění knihy jako něčeho, co není zbožím, ale kulturním statkem, což paperbackům nepřeje," vysvětluje Tomáš Reichel, ředitel nakladatelství Host. Právě to má s paperbacky zkušenost přímo americkou. S trilogií Milénium Stiega Larssona totiž postupovalo přesně tak, jak je běžné na Západě: vydalo nejdřív knihy v pevné vazbě pro čtenáře, kteří se nemohli dočkat a koupili si titul bez ohledu na vyšší cenu. Potom vydalo tutéž knihu jako paperback a nyní vydává její první díl opět brožovaně, ale s filmovou obálkou souvisící s uvedením hollywoodské verze filmu Muži, kteří nenávidí ženy.

Nabídka, či poptávka?

Takový postup je však možné použít jen v případě, že se prodá kolem deseti tisíc výtisků knihy. A udělali to tak třeba i v nakladatelství Albatros s Harrym Potterem. "Nakladatelé trvají na pevné vazbě knih, protože si myslí, že ji čtenáři vyžadují," tvrdí Marcela Turečková ze Svazu českých knihkupců a nakladatelů. Může však platit i opačná logika: čtenáři ji vyžadují, protože jim nakladatelé brožovanou vazbu u titulu, který je zajímá, jednoduše nenabídnou.

Podle Reichela opravdu existuje u českých čtenářů předsudek k paperbackům a jejich nažloutlému papíru, kniha je tu stále brána jako předmět, který dáte do knihovny a odkážete vnukům. "Koupit si paperback v Brně na nádraží do vlaku a v Praze ho vyhodit nebo si ho dočíst cestou zpátky se zatím moc neujalo," konkretizuje spotřební přístup k brožovaným knihám Reichel.

Čeká se na boom

Zůstaňme ještě u Larssona: zatímco pevná vazba stojí 349 korun, brožovaná 229 a po slevě při objednání přes internet vyjde dokonce na 195 korun. Což je ještě o čtyři koruny méně, než čtenář zaplatí za její elektronickou verzi. Dá se tedy předpokládat, že i konzervativní čtenáři, alespoň v případě knih, u nichž nejde primárně o grafiku, ale o obsah, by si paperback koupili, pokud by ho nakladatelé nabídli.

Nejde navíc jen o to, že na jednotlivých výtiscích ušetří čtenář a na jejich výrobě i nakladatel, ale i o nárůst prodeje. Paperbacků se totiž, alespoň na Západě, prodá víc než pevných vazeb. Brožované knihy se tak u nás zatím kromě "druhého nálevu" úspěšných titulů prosadily ve dvou specifických žánrech: masověji v případě sci-fi literatury a také u románů pro náctileté dívky. Kompletní Stmívání třeba vyšlo rovnou jako paperback, stejně jsou na tom i Upíří deníky. Přesný podíl paperbacků na trhu nikdo nezkoumá, podle odhadů se pohybuje kolem deseti procent. Mnohem vyšší podíl má brožovaná vazba mezi učebnicemi. Beletrie prostě zatím na paperbackový boom čeká.