Touto větou, která se dostala na plakáty i obálku knížky, nakladatelství Rybka Publishers propaguje novinku Svatá krev a svatý grál.
Bestseller před Brownem
Kniha poprvé vyšla roku 1982, prodalo se jí více než dva miliony výtisků a přeložena byla do dvaceti jazyků. Včetně češtiny – před třemi roky ji vydalo nakladatelství Dobra.
Nynější, bezmála pětisetstránková podoba je revidovaná, doplněná a ilustrovaná. Je bohatší zhruba o čtyřicet stran textu, dodatky i úvod, v němž autoři pobaveně shrnují nejvýraznější útoky a kritiky.
Termín vydání je načasován krátce po premiéře filmu Šifra mistra Leonarda, ale i nedlouho po soudu s Danem Brownem. Dva ze tří autorů knihy, novozélandský spisovatel a fotograf Michael Baigent a americký romanopisec Richard Leigh (nezapojil se Brit Henry Lincoln), se marně snažili dokázat Brownovo plagiátorství.
Nakladatel Michal Rybka se domnívá, že kdyby autoři vedli žalobu spíše s důrazem na konkrétní opsané příklady než na celou architekturu díla, měli by větší šance. Každý, kdo si obě knihy přečte, musí prý "nutně získat dojem, že Brown skutečně ze Svaté krve a svatého grálu čerpal v míře až zavádějící," říká.
Ježíš pro moderního člověka
Publikace vzbudila patřičný rozruch: ostře ji zatratili mnozí z církevních kruhů, třeba biskup z Birminghamu, méně však historici a naopak někteří spisovatelé se vyjádřili souhlasně. Zájem o námět projevil i režisér Martin Scorsese, z filmového zpracování však sešlo. Kniha byla zakázána v Bulharsku či Jižní Africe. Důvod kontroverzí?
Lincoln, Baigent a Leigh přišli po mnohaletém bádání s provokativními historickými hypotézami, ze kterých nejvíce pobuřuje dědická linie Ježíše Krista.
"Je prostě jednoduše daleko pravděpodobnější, že se nějaký muž oženil, stal se otcem dětí a pokusil se získat trůn, než že byl zrozen z panny, chodil po vodě a vstal z mrtvých," píšou autoři v knize. Nedomnívají se, že by svými závěry Ježíše kompromitovali nebo snižovali: naopak, z jejich knihy prý vychází živoucí Ježíš, jenž je smysluplný pro moderního člověka.
Českého čtenáře asi potěší, že v dodatcích autoři odkazují k románu Prokopa Chocholouška z roku 1842 Templáři v Čechách. Udivilo je, že autor již tehdy samozřejmě operoval se sionským řádem v souvislosti s templáři.
