Obálka knihy Velký teror

Obálka knihy Velký teror | foto: Academia

Velký teror je průvodce lety, kdy se Stalin pokusil vyvraždit Rusko

  • 6
Šedesáté výročí smrti jednoho z největších zločinců historie lidstva Josifa Vissarionoviče Stalina se připomínalo v úterý. Vydání knihy britského historika Roberta Conquesta Velký teror s portrétem diktátora na obálce lze vnímat jako připomínku toho, čím se Stalin zapsal do dějin.

Velký teror není dílo nové, byť v českém překladu Milana Dvořáka vychází poprvé. V originále bylo vydáno už v roce 1968 a vzedmulo vlnu diskusí, polemik, ba i odporu. Conquest v něm totiž na svou dobu zcela nově a svým způsobem i odvážně zpracoval dějiny Stalinovy hrůzovlády ve 30. letech v Sovětském svazu, přiblížil praktiky nejhrubšího totalitního systému té doby a také "spočítal" jeho oběti.

Kdo je Robert Conquest

Letos šestadevadesátiletý historik (narodil se, tak trochu příznačně, v "roce Velké říjnové socialistické revoluce" 1917) vystudoval sovětské dějiny. Zprvu byl uchvácen socialistickými myšlenkami, vstoupil do komunistické strany a na konci války působil v Bulharsku jako styčný důstojník. Právě zde ze svých postojů vystřízlivěl. Po válce jako pracovník britského ministerstva zahraničí bojoval se sovětskou propagandou. Od padesátých let nastoupil dráhu spisovatele. V 80. letech se přestěhoval do Kalifornie, kde působil na Stanfordově univerzitě.
Kromě odborných sovětologických děl (kromě nejznámějšího Velkého teroru např. Stalinův životopis Stalin: ničitel národů) je také autorem sedmi lyrických básnických sbírek. Největší kuriozitou jeho bibliografie a nejznámějším Conquestovým mimoodborným dílem je slavný satirický román Egyptologové, který napsal s Kingsleym Amisem.

Robert Conquest

Na základě dokumentů, kterých ovšem zdaleka neměl k dispozici tolik jako dnešní badatelé, jimž se pozvolna otvírají moskevské archivy, zasadil do historických souvislostí celou Stalinovu epochu.

Vyvrátil ve své době poněkud romantický názor západních historiků, že Stalin pouze zkreslil Leninovy ideje a původně "dobře myšlenou" revoluci zavedl na scestí. Naopak, Stalina vidí "jako přímého pokračovatele politiky V. I. Lenina a jeho metod vládnutí, jako toho, kdo v jiné době a možná jinými mechanismy směřoval ke stejnému výsledku", jak píše v předmluvě Lukáš Babka.

Závislé na gulazích

Nejprve Stalin zlikvidoval staré bolševiky, poté začal účtovat se všemi.

Conquest se ve své obsáhlé knize, jejíž česká verze čítá přes 800 stránek, do hloubky zabývá státním terorem vůči obyvatelstvu Sovětského svazu. Zdaleka nejen nejslavnějšími justičními vraždami, mezi které patří takzvané Moskevské procesy s bývalými komunistickými předáky Bucharinem či Zinověvem, ale také množstvím v pravém slova smyslu hrdelních represí vůči příslušníkům armády, umělcům i dnes už bezejmenným řadovým občanům.

Důkladně popsal systém fungování totalitní policie a soudů, využívajících bezskrupulózních metod výslechů a mučení, které si v ničem nezadají s postupy nacistického Německa následujícími o pár let později.

Dřina ve stalinistickém pracovním táboře (ilustrační snímek)

A v neposlední řadě také jako jeden z prvních, pět let před vydáním Solženicynova Souostroví Gulag, přiblížil západnímu světu propracovanou síť sovětských koncentračních a pracovních táborů, na jejichž provozu, a tedy nasazení vězňů do všech odvětví ekonomiky, se stalo stalinistické hospodářství závislé.

Některé informace, zvláště poněkud nadhodnocené počty obětí, moderní historiografie po Conquestovi přehodnotila, zvláště oproti prvnímu vydání (česká verze vychází z pozdější mírně přepracované podoby s podtitulem Nové zhodnocení). Velký teror však obecně zůstává stěžejním dílem své kategorie. Informace, které přináší, by mělo mít lidstvo stále na paměti.

Nechte se pohltit četbou životopisu známých osobností nebo významných událostí z historie.