Výřez z obálky knihy Těsnohlídkova norská kalvárie

Výřez z obálky knihy Těsnohlídkova norská kalvárie | foto: Arsci

Těsnohlídek vyrazil na svatební cestu... a z Norska se vrátil sám

  • 3
Příběh záhadné smrti životní lásky spisovatele Rudolfa Těsnohlídka sleduje kniha nazvaná Těsnohlídkova norská kalvárie.

Byl z generace, která milovala smutek. Alespoň to o spisovateli Rudolfu Těsnohlídkovi (1882-1928) tvrdili jeho přátelé z okruhu studentů na pražské filozofické fakultě, když společně debatovávali, příznačně v bytě mezi Olšanskými hřbitovy a Kapslovnou, továrnou na střelivo. Právě tam se seznámil se starší studentkou z Minervy Jindrou Kopeckou, kterou začal podle iniciál jejího jména přezdívat Kaja. Jejich vztah skončil Kajinou tragickou smrtí. O ní vypráví knižní novinka nazvaná Těsnohlídkova norská kalvárie.

Obálka knihy Těsnohlídkova norská kalvárie

Svůj smutek si Těsnohlídek pěstoval "do sebezničení", jak o něm napsal redakční kolega Jaromír John v Lidových novinách v Brně. Měl však k tragice sklony nejen od nátury či vlivem severské literatury, kterou miloval. Kaja zemřela právě na severu, v Norsku na svatební cestě. Nikdy se s tím nesmířil, zejména proto, že za jeho života nikdo nepřišel na to, co se jí skutečně stalo. Zda šlo o sebevraždu, což manžel striktně odmítal, nebo o nešťastnou náhodu. Autoři knihy Jaroslav Řezníček a Miloslav Martínek vycházejí z norských archivů, ale jejich publikace je spíš dobrodružnou novelou než dokumentárním svědectvím.

Drsné romány z předměstí

Co se tedy osudného rána 25. července 1905 stalo? V hotelové vile ve Vestnes poblíž městečka Molde byl v osm hodin ráno slyšet výstřel. Služka utíkala do pokoje manželů Těsnohlídkových, kde spatřila Kaju bez známky života. A když později přijel lékař, mohl jen konstatovat, že díra na hrudi paní Těsnohlídkové je od malého revolveru, který nosila zavěšený na krku a často a ráda si s ním hrála. "Byla jako dítě. Tentokrát měla nebezpečnou hračku. Vezla si svoji zhoubu z Prahy a nosila ji celou cestu na srdci," popsal Těsnohlídek hrůzný zážitek pro časopis Čas.

Vracel se k němu ve své další tvorbě neustále. Odrážel se v jeho pesimismu, tíživosti lyriky i v tragických námětech básní a prózy. Byť ho pohádková Liška Bystrouška proslavila víc než drsné romány z brněnského předměstí.

Visela na prsou jako zmije

Těsnohlídek mohl být i jediným podezřelým. Svědkové však uvedli, že ke své ženě se choval pozorně a mile, a norští vyšetřovatelé tvrdili, že jeho zdrcení nemohlo být fingované. Třebaže byl v pokoji, osudnou ránu neviděl, byl otočený k oknu a plánoval zrovna trasu chystaného výletu, když vyšla rána. Kaja ještě chvíli žila, "zlověstná zbraň visela jí na prsou jako zmije". Policie uzavřela vyšetřování s tím, že nešlo o trestný čin. Těsnohlídek pohřbil Kaju v Norsku. Lodí Kong Halvdan se v létě 1905 vracel do vlasti sám.

Autoři knihy zveřejňují kopie z vyšetřovacího spisu i přepisy výslechů, Těsnohlídkův rukopis dokládají jeho dopisy od Kajina hrobu, který jezdil navštěvovat. Nepátrali jen v Norsku, ale i v pražských archivech, Těsnohlídka totiž po návratu vyslýchal i c. k. dvorní rada a policejní ředitel. To už spisovatel věděl, co lékař zjistil při pitvě, totiž že "mladá paní měla oboustrannou tuberkulózu plic a stejně by brzy zemřela".