Kniha představuje Brázdovy obrazy a grafiku

Akademický malíř Jiří Brázda patří ke generaci výtvarných umělců, která v poslední čtvrtině 20. století důrazně vstoupila do českého výtvarného umění a vnesla do něj svěží projevy a názory. V Brázdově případě je kromě tématického zařazení mezi figuralisty třeba upozornit na osobitý styl vedený v poloze poetické náladovosti a v širokém rozsahu komunikativní sdělnosti. Některé z jeho prací představuje kniha Jiří Brázda, obrazy a grafika.

Práce Jiřího Brázdy - grafické i malířské, jsou pojednány s vysokou dávkou profesionální zručnosti, vytříbeným vztahem k barvě, bohatým rejstříkem tvůrčí představivosti. Těmito osobitými znaky se umělec zařadil do jednoho z okruhů současné výtvarné produkce, kde je prvořadým zákonem emotivní pohoda, nikoliv šokující experiment.

V přijatelné míře jsou patrné ohlasy na různé vývojové etapy v moderním světovém umění, přičemž dávné odkazy jsou přetransformovány do individuálního projevu s mimořádnou mírou tvůrčí originality. Je tedy přirozené, že o artefakty tohoto českého umělce projevují zájem sběratelé nejen z českého prostředí, ale velmi často i ze zahraničí. O kvalitě Brázdových výtvorů svědčí početná řada významných ocenění, která mu byla udělena v prestižních výstavních síních mnoha zemí světa.

Kromě profesionální preciznosti výtvarného provedení je možno přičítat oblibu Brázdových prací samotnému tématu. Je to žena - její podoba, její svět, její nálady, její hry, situace, problémy, lásky i prohry, prostě život v celé šíři svých nejtajemnějších zákoutí a nuancí. I v té nejrafinovanější výtvarně pojednané scéně se divák ztotožňuje s dějem a nechává se unášet vlastními představami.

Jiří Brázda - ocenění

1982 Frederikshavn/Dánsko, Interexlibris
1985 Lodž/Polsko, Malé formy grafiky
1986 Frederikshavn/Dánsko, Norimberk/Německo, Dürer v Exlibris - 1. cena
1987 Toronto/Kanada, 2. ročník mezinárodní výstavy miniaturního umění - čestné uznání
1988 Toronto/Kanada, 3. ročník mezinárodní výstavy miniaturního umění - čestné uznání
Sopoty/Polsko, 2. mezinárodní trienále grafiky "Mezzotinta 88" - čestné uznání
1989 Chrudim, Trienále českého Exlibris - čestné uznání
1991 Sint-Niklaas/Belgie, Mezinárodní bienále Exlibris - cena města Sint-Niklaas
Boechout/Belgie - "Boechout 91"- čestné uznání za malbu
1996 Malbork/Polsko, 16. Bienále moderního Exlibris - čestné uznání a 2. místo za nejlepší kolekci Exlibris
Sympatická přitažlivost Brázdových prací je mimo jiné založena na základní podstatě jednotlivých příběhů, které nám autor předkládá jako výchozí motto a dává nám naprostou volnost k jejich pochopení, analýze a řešení. I přesto, že mnohé výjevy jsou naplněny místy až sarkastickým humorem, ironií a záměrnou nadsázkou, je v nich stále přítomný laskavý prvek přirozenosti.
   
Autorské výstavy, které Jiří Brázda realizoval v posledních letech v mnoha výstavních síních jsou zajímavou a přitažlivou přehlídkou jeho aktivit. Instalované soubory jsou složeny z několika okruhů zaměření. Poměrná část exponátů představuje grafickou tvorbu, která je původním a dominantním projevem. Studiem grafických technik získal potřebné odborné znalosti a rozvinul své přirozené schopnosti do temperamentního a rukopisně jistého výrazu.

Brázda je vynikajícím kreslířem, což je prvořadým předpokladem pro čistý a nechaotický přenos umělecké invence na desku budoucího grafického listu. Nepřehlédnutelný je vyvážený rytmus tenkých a tučných linií ve vztahu k okolnímu prostoru, v němž světlo a stín hraje podstatnou roli modelačního prvku. V konečné fázi jednotlivých otisků je také důležitá představa autora o případném barevném zatónování v jedné či více vrstvách, což může při neuváženém postupu znehodnotit celé předchozí úsilí. V případě Jiřího Brázdy jsou finální výsledky otisků vždy perfektní a dokladují profesionální zodpovědnost potvrzenou signaturou tvůrce.

V základním náhledu na jeho malířské snažení je zřejmá souvislost s kreslířskými a grafickými zkušenostmi. Typickým znakem všech Brázdových prací je pohybová i tvarová dynamičnost a vzruch, který do jednotlivých výjevů vnáší jiskřivou životnost. V tvarovém repertoáru lze nalézt krásné oduševnělé tváře, ideální proporce ženského těla, proti těmto klidovým a esteticky příjemným pohledům je postavena záměrná deformace protáhlých končetin, nebezpečně čnící hroty, škleby či masky. Každý sebemenší detail je promyšlenou součástí nezbytnou k vystupňování děje.

V pracích Jiřího Brázdy najdeme ohlasy na secesní dekorativnost, futuristickou rozvášněnost pohybu, novoklasicistní eleganci, surrealistickou snovou atmosféru i abstraktní barevnou a tvarovou zkratkovitost. V těchto vzájemných propojeních se dílo jeví jako přesvědčivě pochopený odkaz, jehož základní znaky jsou použitelné a moderní bez ohledu na čas, pokud je dominantní motivací autorská invence a kreativita. 

Fenomén ženy jako symbolu života poskytuje nekonečnou řadu možných interpretací ve vztahu k obsahu konkrétního děje, situace, nadsázky, alegorie i širších historických souvislostí. Je to téma bohaté a mnohotvárné, jehož význam nelze z lidského života vyjmout. Občas se v komponovaných výjevech objevuje i mužská postava, ovšem tato přítomnost je pojednána spíše v poloze groteskní hravosti a smířlivé podřízenosti k ústřednímu motivu.

Výtvarné příběhy akademického malíře Jiřího Brázdy poskytují nejen estetické zážitky, ale jsou také dokladem známého tvrzení - cherchez la femme.

Jiří Brázda, Pěkný výhled, 1999, 15x17.

Jiří Brázda, Opuštěná, 2000, 22x30.

Jiří Brázda, Obrazy, grafika. Obal knihy.