Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vychází kniha o lágru v Jindřichovicích, kde zemřely tisíce zajatců

  9:36aktualizováno  9:36
Hektarový pozemek patřící Srbsku a pozapomenuté mauzoleum s tisíci malými rakvemi vojáků. Jen to zbylo v Jindřichovicích na Sokolovsku z jednoho z největších zajateckých táborů na území rakouské monarchie za 1. světové války. O historii lágru teď vychází vůbec první ucelená kniha.

Romana Beranová a Vladimír Bružeňák, autoři knihy Ozvěny velké války s podtitulem Zajatecký tábor Jindřichovice 1915-1918. | foto: Martin Stolař, MAFRA

Publikaci mapující historii lágru s ostatky hlavně srbských, ale také ruských a italských vojáků vydává sokolovské muzeum.

Autoři Vladimír Bružeňák a Romana Beranová shromáždili podrobné informace, které mapují nejen založení a fungování lágru v letech 1915 až 1918, ale i historii mauzolea v objektu bývalé vodárny.

Kniha Ozvěny velké války s podtitulem Zajatecký tábor Jindřichovice 1915-1918 obsahuje spoustu unikátních dobových fotografií z pozůstalosti sokolovského historika Václava Němce. Snímky darovala muzeu Němcova dcera Jana Miklová.

Zajatecký tábor Jindřichovice

  • fungoval v letech 1915 až 1918 
  • jeden z největších v monarchii s kapacitou 30 tisíc lidí 
  • zemřelo zde 3 800 až
    4 300 zajatců (údaje se různí) 
  • z toho asi 3 000 Srbů, 150-200 Rusů,
    300-1 200 Italů 
  • celkem jsou zde uloženy ostatky více než 7 tisíc zajatců (včetně těch, které sem byly svezeny z dalších táborů) 
  • návštěva mauzolea je možná, klíče lze po objednání vyzvednout na jindřichovické radnici

"V táboře s kapacitou až 30 tisíc zajatců zemřelo na nejrůznější nemoci, epidemie a podvýživu
3 800 až 4 300 vojáků. Z nich tvořili drtivou většinu Srbové. Nebyl to koncentrační tábor, jak si mnozí myslí, nýbrž skoro až moderní město se strážními věžemi, ale také s pekárnami, kanalizací, fotbalovým hřištěm, zeleninovými záhony," líčí Vladimír Bružeňák.

Autorům knihy se podařilo vypátrat, že do Jindřichovic zajížděli pracovníci charitativní organizace YMCA nejdřív z USA a později ze Švýcarska.

Učili negramotné zajatce číst a psát, základy zeměpisu a matematiky. Přivezli jim knihy i hudební nástroje, na které vojáci hráli národní písně.

Na dnešní holé pláni mezi Jindřichovicemi a Rotavou stálo 100 dřevěných domů pro zajatce, 14 pro nemocné. Dál dvě pekárny se sklady potravin, dva baráky se sprchami a prádelnami.

Nechyběla kaple a dvě budovy s posuvnou střechou sloužící k relaxaci a léčbě. Celkem asi 170 objektů včetně pošty, kanceláří, skladů, stájí pro jezdecké koně a důstojnického kasina.

Vybudování tábora přišlo monarchii na 7 milionů rakouských korun. Brzy se tu ocitlo až 28 tisíc zajatců. Podle některých pramenů tu pobývalo koncem války až 36 tisíc nepřátelských vojáků.

Zajatci pracovali v okolí, zastupovali muže na frontě

Vstávali v šest ráno. Po snídani je strážní personál rozdělil do pracovních oddílů. Oběd se vydával v 11 hodin a následoval dvouhodinový odpočinek. Pak znovu práce, jež končila kolem páté odpoledne. V neděli se konaly katolické i pravoslavné bohoslužby.

Zajatci byli nasazováni na nejrůznější práce v okolí, kde chyběli muži odvedení na frontu. Rusové pracovali v rotavských železárnách.

Od roku 1916 pomáhali stavět i sokolovskou chemičku, železniční most přes Ohři, těžili v čedičovém lomu kámen používaný k výrobě dlažebních kostek. Kvůli jednodušší dopravě proviantu vedla do lágru úzkokolejná železnice.

Bružeňák s Beranovou vyvrátili jeden z mýtů, že zajatci chodili denně z Jindřichovic do Sokolova stavět chemičku. "Je to nesmysl, nemohli ujít každý den padesát kilometrů a podávat výkon. V chemičce byli ubytováni a pracovali tam třeba měsíc, dva nebo tři," vysvětlil Bružeňák.

Zajatce zabíjel na konci války tyfus

Na konci války, jak čím dál víc potravin mířilo na frontu, se v jindřichovickém táboře šířil hlad. Příděly chleba se tenčily.

Od druhé poloviny roku 1916 rostl počet úmrtí. V létě 1917 vypukla epidemie tyfu, umíralo až čtyřicet lidí denně. Táborové márnice byly přeplněné, těla končila v masových hrobech.

Mauzoleum s exhumovanými ostatky vojáků donedávna chátralo, dovnitř zatékalo. Ruská federace ale uvolnila peníze a před pár týdny začala rekonstrukce, která má pokračovat ještě na jaře.

"V poslední době se návštěvnost mauzolea zvýšila. Turisté přijíždějí i z Německa," řekla starostka Jindřichovic Anna Polívková. Klíče od mauzolea mají úředníci na radnici.

Autor:



Nejčtenější

Film s Kevinem Spaceym utržil za první den v kinech jen 126 dolarů

Kevin Spacey ve filmu Billionaire Boys Club

Herec Kevin Spacey obviněný ze sexuálního nátlaku utrpěl další ránu ve své kariéře. Novinka Billionaire Boys Club, v...

Je to výprodej našeho kamarádství, reaguje Viewegh na slevy svých knih

Spisovatel Michal Viewegh v pořadu Za scénou

Euromedia, nový nakladatelský dům Michala Viewegha, láká na letní povídkový soubor Město mezi zelenými kopci, na kterém...



GLOSA: Brutal Assault opět dokázal, že patří k evropské špičce

Záběr z festivalu Brutal Assault 2018

Kolem 19 tisíc lidí dorazilo do areálu pevnosti Josefov v Jaroměři na letošní ročník festivalu Brutal Assault. A...

Zemřel český dýdžej Michal Maudr známý pod přezdívkou DJ Loutka

DJ Loutka

Ve věku 51 let zemřel jeden z nejznámějších českých dýdžejů a výrazná postava tuzemské taneční scény Michal Maudr,...

KOMENTÁŘ: Dívejte se! Oscara získává největší tupost roku

John Nelson, Gerd Nefzer, Paul Lambert a Richard R. Hoover. To je sestava,...

Málokdy se vidí, aby více než šest tisíc vážených osobností spáchalo v jediném okamžiku hromadnou společenskou...

Další z rubriky

RECENZE: Vytvořte novou kategorii Litery. Speciálně pro Dědinu

Petra Dvořáková

Spisovatelka Petra Dvořáková zve čtenáře na dědinu. Voní po ovaru, pálence a senu.

Nakladatelství Paseka zve do své chlouby. Domu, který navrhl Jan Kotěra

Z interiéru domu, ve kterém sídlí Nakladatelství Paseka

Nakladatelství Paseka poprvé otevírá své dveře veřejnosti a zve čtenáře na zbrusu novou sérii autorských čtení.

KVÍZ: Jak znáte Rychlé šípy a Jaroslava Foglara, plantážníci?

Rychlé šípy

Mirek Dušín, Jarka Metelka, Jindra Hojer, Červenáček a Rychlonožka. Příběhy Rychlých šípů od Jaroslava Foglara hltaly...

Naučte se cizí jazyk během mateřské. Snadno a bez učebnice
Naučte se cizí jazyk během mateřské. Snadno a bez učebnice

Domluvit se anglicky nebo francouzsky, než půjde vaše dítě do školy? Za dva nebo tři roky se to opravdu dá zvládnout. Akorát zapomeňte na způsob, jak jste se učila jazyky ve škole. Možná vám totiž vyhovuje úplně jiný typ učení.

Najdete na iDNES.cz