Román už víc než dva měsíce okupuje přední místa německých literárních žebříčků. Prodalo se ho zatím téměř půl milionu výtisků a skoro sto tisíc kusů ve formě audioknihy. Satirický příběh se překládá do sedmnácti jazyků včetně angličtiny, španělštiny, francouzštiny a češtiny. Symbolicky by měl vyjít 1. září, v den, kdy začala druhá světová válka, v nakladatelství Argo pod názvem Už je tady zase.
Televizní hvězda
Úspěch knihy je podle recenzentů daný zejména tím, že Vermes umožnil poválečné generaci, která stále cítí vinu za to, jaká zvěrstva se odehrávala v nacistické třetí říši, najít způsob, jak se jejímu vůdci vysmát.
"Hitler je stále netvorem, který Němce straší. Recenzenti však mluví o tom, že se čtenáři smějí Hitlerovi, s ním i sami sobě," vysvětluje úspěch knihy zpravodaj britského Daily Mailu v Berlíně.
Za úspěchem knihy může stát i stále silnější nespokojenost Němců s ekonomickou situací, nárůst vlivu neonacistických skupin i obavy z inflace, tedy podobné jevy, které umožnily v době hospodářské krize ve třicátých letech minulého století nástup Adolfa Hitlera k moci.
Původně novinář Timur Vermes je synem německé matky a maďarského otce, který ze své vlasti uprchl na západ po nepokojích v druhé polovině padesátých let. Děj jeho knihy je jednoduchý: Hitler nezemře vlastní rukou v bunkru na konci války, ale probere se z dlouhého spánku na jakési louce za Berlínem a po více než šedesáti letech bloudí ulicemi města.
Lidé ho ze soucitu nechají přespávat ve stánku s novinami, myslí si totiž, že je vyšinutým komikem, který se za vůdce jen vydává. Pak si ho však všimne televize, jíž díky Hitlerovu vystoupení stoupne sledovanost. Jeho video na YouTube má tak obrovský úspěch, že vůdce začne uvažovat o vstupu do politiky. Hlavním heslem jeho kampaně je boj proti rychlé jízdě a proti psím exkrementům na chodnících.
Četl Mein Kampf
Román vyšel krátce před podzimním frankfurtským knižním veletrhem, kde se o práva na jeho překlad strhl boj. Knihu však v Německu všichni nepřijali nadšeně, řady znechucených čtenářů a recenzentů Vermese obviňují ze zlehčování krutostí, kterých se Hitler dopustil, a ze snahy na těchto zvěrstvech vydělat.
"Byl to experiment. Rozhodl jsem se probudit Hitlera v současném světě, nevysvětlovat proč a počkat, co to udělá. Divák má možnost to sledovat z první řady – z Hitlerovy hlavy," uvedl autor v jednom z rozhovorů.
Román je totiž psaný v ich-formě z vůdcova pohledu, spisovatel přiznává, že v tom se podobá Hitlerově Mein Kampfu, který prostudoval. „Hitler ale nebyl žádný intelektuál,“ stěžoval si na úroveň knihy. Diskuse, kterou jeho román rozvířil, je podle něj víc než prospěšná. Ne vždycky jsme totiž schopní rozpoznat zlo, které může místy působit zábavně i sympaticky, ale přesto zůstává zlem.
