Autorka vypráví příběh Jónase, muže na prahu padesátky, kterého po letech opouští manželka. Aby toho nebylo málo, dovídá se také, že není biologickým otcem své dcery. Veškeré životní jistoty mizí stejně jako pevná půda pod nohama.
Jónas se rozhodne odejít ze světa nenápadně. Tak aby jeho tělo nikoho neobtěžovalo. Odjede proto do hotelu v nejmenované zemi, nedávno ještě zmítané občanskou válkou, kde hodlá svůj plán realizovat.
Čím blíže však poznává majitele hotelu, kterým začne pomáhat s běžnými údržbářskými pracemi, tím více se mu nechce ze světa odejít. I oprava rozbitého sprchového koutu může člověku vrátit chuť do života.
Stejně jako v případě předešlé knihy Listopadoví motýli, kde hlavní hrdinka našla znovu chuť do života, nachází ji i Jónas. Ólafsdóttir tedy nepřichází s překotným dějem, ale vyprávěním, které může být pro mnohé plamenem naděje.
