Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kniha mapuje český normalizační film

  17:31aktualizováno  17:31
Více než šest set stránek má pátý díl reprezentativní publikace Národního filmového archivu mapující dějiny českého hraného filmu, který právě vyšel.

z filmu Jáchyme, hoď ho do stroje (1974) | foto: archiv

Zájemci se v něm dozvědí vše o tvorbě z normalizačních let 1971 až 1980. Knihu v češtině a angličtině doplňuje stovka černobílých a více než tři sta barevných fotografií. Vyšla v nákladu 3000 kusů a prodává se po 890 korunách.

Ředitel Národního filmového archivu Vladimír Opěla vysvětlil, čím se toto encyklopedické dílo liší od těch, která vycházejí v zahraničí, a proč je považováno za jedno z nejlepších.

"Pojednává totiž o každém filmu komplexně a kromě filmografických údajů postihuje i soudobou dokumentaci, seznamuje čtenáře s archivními prameny a místy, kde se ten který snímek natáčel," uvedl.

Upozornil, že publikace uvádí u filmů i výčet cen, které případně získaly, a informuje o kopii, kterou archiv ve svých depozitářích opatruje. "Je to kolektivní dílo. Doufám, že v roce 2010 bude následovat poslední svazek, mapující tvorbu do roku 1993, kdy byla česká kinematografie odstátněna," řekl Opěla.

Paralelně se v archivu pracuje i na dalších projektech, především dějinách dokumentárního a animovaného filmu.

"Za války jich bylo hodně zničeno. Chybí nám 3200 dokumentů vyrobených do roku 1945. Zhruba třetinu jich můžeme nalézt v jiných archivech a budeme se snažit o jejich repatriaci," dodal Opěla.

V hrané tvorbě je situace jiná, protože archiv má 66 procent vyrobených němých snímků a z produkce let 1930 až 1993 jich chybí jen deset.

"Na projektu nazvaném Český hraný film 1971 - 1980 jsme pracovali čtyři roky, nyní si už rok promítáme snímky patřící do dílu šestého," uvedla jménem kolektivu autorů filmová historička Eva Urbanová. Za výhodu označila, že mnozí tvůrci snímků, o nichž se píše, žijí a leccos mohli vysvětlit či upřesnit. O moc lehčí práce to prý nebyla.

"Architekti, kameramani i režiséři si vzpomněli na místa, kde se natáčelo. Zatímco herci většinou o lokacích nic nevědí. Jenom je přivezou na plac a zase odvezou," podotkla.

Podle Urbanové lze v pátém pokračování vystopovat i politické ozvěny doby. "Mnozí lidé zmizeli - emigrovali či nesměli pracovat. Přišli jiní, ne vždy to byli mistři. Další se začali věnovat tvorbě pro děti. Zmizely různé žánry, například balady, v nichž byly jiné významy. Normalizační cenzoři chtěli tvorbu prvoplánovou a jasnou, aby se v tom vyznali. Povolena byla jen komunální satira," dodala Urbanová.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Adela Banášová
Co je to valaška? Adela Banášová vypráví Zapomenuté slovenské pohádky

Všichni ji znají jako talentovanou moderátorku. Adela Banášová, nově Vinczeová, je však také spisovatelkou. V roce 2013 jí na Slovensku vyšla kniha Zapomenuté...  celý článek

Velká část děje knihy V šedých tónech se odehrává v sovětském gulagu.
RECENZE: Když musí dítě sát krev. Zulejku otroctví nezlomí ani v pustině

Rok 1930. Třicetiletá Zulejka, již v patnácti provdali za mnohem staršího muže, čtyřikrát porodila, ani jedna z holčiček se nedožila měsíce. Když ji se...  celý článek

Haruki Murakami
RECENZE: Nový Murakami vystačí jen na půl hodiny, přesto je skvělý

Japonskému spisovateli Harukimu Murakamimu vychází v Odeonu další ilustrovaná povídka. Nese název Birthday Girl a přečtete ji za půl hodiny.  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.