Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kniha českých autorů o dřevěných kostelích je evropským unikátem

  12:15aktualizováno  12:15
Publikace Dřevěné kostely a zvonice v Evropě, jež je výsledkem mnohaleté práce etnografa Jiřího Langera a historika architektury Karla Kuči, je v rámci světové odborné literatury vůbec prvním dílem svého druhu.

z knihy Dřevěné kostely a zvonice v Evropě | foto: Paseka

Na základě vlastních výzkumů autoři (kteří také sami pořídili většinu ze zhruba dvou tisíc fotografií) představují dřevěné a hrázděné kostely a zvonice ve všech evropských zemích, v nichž se tento fenomén vyskytuje: od Anglie a Francie po Finsko, Rusko a Ukrajinu a od Norska a Švédska po Českou republiku, Maďarsko, Rumunsko a Srbsko.

O autorech

PhDr. Jiří Langer, CSc (1936)
Vystudoval historii a etnografii, od roku 1962 se podílel na budování muzeí v přírodě (zejména na Slovensku), v letech 1971-96 pracoval ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. Napsal více než 160 vědeckých studií, několik knih (mj. Naše lidové stavby, 1983), je šéfredaktorem časopisu Ethnologia Europae Centralis.

Ing. arch. Karel Kuča (1961)
Vystudoval architekturu v brně, od roku 1991 působí jako historik architektury a urbanismu. Uvedl do literatury problematiku českých dřevěných zvonic a věnuje se výzkumu těchto staveb v celé Evropě. Je autorem či spoluautorem 27 knih a desítek odborných článků, zejména encyklopedie Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (od r. 1996, dosud 7 svazků).

Objemné dvousvazkové dílo představuje vývoj dřevěné sakrální architektury v Evropě v nejširších souvislostech - zabývá se jak ideovým pozadím, tak konstrukcí a typologií staveb. Všímá si odlišností v jednotlivých zemích a regionech, jejichž výsledkem je neobyčejná pestrost a rozmanitost dřevěných sakrálních staveb, ale současně poukazuje na mnoho společných rysů, které tyto stavby spojují.

U dřevěných kostelů, kterých je popsáno či zmíněno okolo dvou tisíc, sledují autoři architekturu a výzdobu jako výsledek úsilí investora a stavitele či výtvarného umělce, podmíněný ideologickými motivy a konstrukčními možnostmi. Pozornost je věnována Evropě západokřesťanské s vyzdvižením důsledků reformace, i východokřesťanské. Nejsou ovšem pominuty ani dřevěné synagogy a mešity.

V České republice autoři v současné době registrují pouze 38 dřevěných kostelů (ještě v 60. letech minulého století jich soupis uváděl 366), ty však reprezentují všechny hlavní vývojové změny tohoto typu staveb. Za nejvýznamnější považují autoři kostel Nanebevzetí Panny Marie na hřbitově v Broumově, který postavili benediktini v roce 1449.

z knihy Dřevěné kostely a zvonice v Evropě (kostel v Broumově)

Bohatá fotografická příloha i laikovi umožňuje poměrně rychlou orientaci v problematice. Naprosto typické rysy architektury, patrné už na první pohled, odlišují podobu kostelů (barvu, tvar jejich věží, konstrukci stěn i celé stavby, hrázdění) v různých oblastech a stavební tradice například v Německu, Skandinávii a třeba východní Evropě je zcela rozdílná.

Z bohatého fondu dřevěných a výběrově i polozděných a zděných zvonic autoři popisují ve druhém díle své knihy tři tisíce objektů a sledují i vztah samostatných zvonic k přistavěným dřevěným věžím kostelů.

Vývoj českých zvonic začal nejpozději ve 14. století, kdy šlo o víceúčelové stavby, které měly i pozorovací a obrannou funkci. Nejstarší dřevěná zvonice v Čechách je doložena z roku 1407 v Hradci Králové. Tohoto roku vyhořela a její výstavba se tedy předpokládá nejpozději ve 2. polovině 14. století.

z knihy Dřevěné kostely a zvonice v Evropě

Těžištěm přístupu autorů je typologická analýza zvonic v jednotlivých evropských zemích a regionech s důrazem na vztah architektury a konstrukce. Zvonice jsou představeny jako charakteristické prvky společné kulturní identity západo- i východokřesťanské části Evropy, přestože dosud stojí mimo větší zájem odborné i široké veřejnosti.

Jiří Langer, Karel Kuča: Dřevěné kostely a zvonice v Evropě
vyd. Paseka, 528 + 504 stran

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Spisovatel Salman Rushdie na knižním veletrhu ve Frankfurtu (12. října 2017)
Ty seš chlap! Rushdie ve Frankfurtu vzpomínal na setkání s Trumpem

Frankfurt (Od naší zpravodajky) Donald Trump na Frankfurtský knižní veletrh nedorazil, přesto se tu o něm mluví skoro všude. Angela Merkelová a Emmanuel Macron, kteří literární svátek opravdu...  celý článek

Spisovatelka Leila Slimani
Sex tu ovládl peněženky, v Maroku se za něj ženy stydí, říká spisovatelka

Leila Slimani je spisovatelka francouzsko-marockého původu. V češtině jí letos vyšla kniha Něžná píseň. Chůva v ní zavraždí dvě malé děti.  celý článek

Adela Banášová
Co je to valaška? Adela Banášová vypráví Zapomenuté slovenské pohádky

Všichni ji znají jako talentovanou moderátorku. Adela Banášová, nově Vinczeová, je však také spisovatelkou. V roce 2013 jí na Slovensku vyšla kniha Zapomenuté...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.